Izotopy antimonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Přírodní antimon (51Sb) se skládá ze dvou stabilních izotopů: 121Sb (přirozený výskyt 57,21 %) a 123Sb (42,79 %). Bylo také popsáno 36 radioizotopů, s nukleonovými čísly 103 až 140, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější radioizotopy jsou 125Sb (poločas přeměny 2,759 let), 124Sb (60,20 dne), 126Sb (12,35 d) a 127Sb (3,85 d). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 3 dny, většina pod 4 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 120 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy cínu, zatímco u 122Sb a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na tellur.[1].

Seznam izotopů[editovat | editovat zdroj]

symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
103Sb 51 52 102,939 69(32) >1,5 µs β+ 103Sn +5/2
104Sb 51 53 103,936 47(39) 0,46(13) s β+ (>92 %) 104Sn
β+, p (<7 %) 103In
p (<1 %) 103Sn
105Sb 51 54 104.93149(11) 1,22(11) s β+ (99 %) 105Sn +5/2
p (1 %) 104Sn
106Sb 51 55 105,928 79(34) 0,6(2) s β+ 106Sn +2
106mSb 1 000(500) keV 220(20) ns
107Sb 51 56 106,924 15(32) 4,0(2) s β+ 107Sn +5/2
108Sb 51 57 107,922 16(22) 7,4(3) s β+ 108Sn +4
109Sb 51 58 108,918 132(20) 17,0(7) s β+ 109Sn +5/2
110Sb 51 59 109,916 75(22) 23,0(4) s β+ 110Sn +3, +4
111Sb 51 60 110,913 16(3) 75(1) s β+ 111Sn +5/2
112Sb 51 61 111,912 398(19) 53,5(6) s β+ 112Sn +3
112mSb 826,8 keV[1] 720(220) ns IC 112Sb -8
113Sb 51 62 112,909 372(19) 6,67(7) min β+ 113Sn +5/2
114Sb 51 63 113,909 27(3) 3,49(3) min β+ 114Sn +3
114mSb 495,5(7) keV 219(12) µs -8
115Sb 51 64 114,906 598(17) 32,1(3) min β+ 115Sn +5/2
116Sb 51 65 115,906 794(6) 15,8(8) min β+ 116Sn +3
116m1Sb 93,99(5) keV 194(4) ns +1
116m2Sb 383,0 keV[1] 60,3(6) min β+ 116Sn -8
117Sb 51 66 116,904 836(10) 2,80(1) h β+ 117Sn +5/2
118Sb 51 67 117,905 529(4) 3,6(1) min β+ 118Sn +1
118m1Sb 50,814(21) keV 20,6(6) µs +3
118m2Sb 250 keV[1] 5,00(2) h β+ 118Sn -8
119Sb 51 68 118,903 942(9) 38,19(22) h EC 119Sn +5/2
119m1Sb 2 553,6(3) keV 130(3) ns -19/2
119m2Sb 2 841,7 keV[1] 850(90) ms IC 119Sb +27/2
120Sb 51 69 119,905 072(8) 15,89(4) min β+ 120Sn +1
120m1Sb 0 keV[1] 5,76(2) d β+ 120Sn -8
120m2Sb 78,16(5) keV 246(2) ns +3
120m3Sb 2 328,3(6) keV 400(8) ns +6
121Sb 51 70 120,903 815 7(24) Stabilní +5/2 0,572 1(5)
122Sb 51 71 121,905 173 7(24) 2,7238(2) d β (97,59 %) 122Te -2
β+ (2,41 %) 122Sn
122m1Sb 61,4131(5) keV 1,86(8) µs +3
122m2Sb 137,4726(8) keV 0,53(3) ms +5
122m3Sb 163,6 keV[1] 4,191(3) min IC 122Sb -8
123Sb 51 72 122,904 214 0(22) Stabilní +7/2 0,427 9(5)
124Sb 51 73 123,905 935 7(22) 60,20(3) d β 124Te -3
124m1Sb 10,9 keV[1] 93(5) s IC (75 %) 124Sb +5
β (25 %) 124Te
124m2Sb 36,8 keV[1] 20,2(2) min IC 124Sb -8
124m3Sb 40,8038(7) keV 3,2(3) µs +3, +4
125Sb 51 74 124,905 253 8(28) 2,758 56(25) r β 125mTe +7/2
126Sb 51 75 125,907 25(3) 12,35(6) d β 126Te -8
126m1Sb 17,7 keV[1] 19,15(8) min β (86 %) 126Te +5
IC (14 %) 126Sb
126m2Sb 40,4 keV[1] ~11 s IC 126m1Sb -3
126m3Sb 104,6(3) keV 553(5) ns +3
127Sb 51 76 126,906 924(6) 3,85(5) d β 127mTe +7/2
128Sb 51 77 127,909 169(27) 9,05(4) h β 128Te -8
128mSb 0 keV[1] 10,41(18) min β (96,4 %) 128Te +5
IC (3,6 %) 128Sb
129Sb 51 78 128,909 148(23) 4,366(26) h β 129mTe +7/2
129m1Sb 1 851,1 keV[1] 17,7(1) min β (85 %) 129Te -19/2
IC (15 %) 129Sb
129m2Sb 1 861,1 keV[1] 2,2(2) µs -15/2
129m3Sb 2 139,4 keV[1] 1.1(1) µs +23/2
130Sb 51 79 129,911 656(18) 39,5(8) min β 130Te -8
130mSb 4,8 keV[1] 6,3(2) min β 130Te +4, +5
131Sb 51 80 130.911982(22) 23,03(4) min β 131mTe +7/2
132Sb 51 81 131,914 467(15) 2,79(7) min β 132Te +4
132m1Sb 0 keV[1] 4,10(5) min β 132Te -8
132m2Sb 254,5(3) keV 102(4) ns -6
133Sb 51 82 132,915 252(27) 2,34(5) min β 133mTe +7/2
134Sb 51 83 133,920 38(5) 0,78(6) s β 134Te 0
134mSb 279,0 keV[1] 10,07(5) s β (99,91 %) 134Te -7
β, n (0,09 %) 133Te
135Sb 51 84 134,925 17(11) 1,679(15) s β (78 %) 135Te +7/2
β, n (22 %%) 134Te
136Sb 51 85 135,930 35(32) 923(14) ms β (83,7 %) 136Te -1
β, n (16,3 %) 135Te
136mSb 173(3) keV 570(50) ns -6
137Sb 51 86 136,935 31(43) 492(25) ms β (51 %) 137Te +7/2
β, n (49 %) 136Te
138Sb 51 87 137,940 79(32) 348(15) ms β, n (72 %) 137Te -3
β (28 %) 138Te
140Sb 51 89 >407 ns β 139Te (-3, -4)
140mSb 0 keV[1] 41(8) μs -6, -7

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of antimony na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w http://www.nndc.bnl.gov/chart/
  2. Stabilní a téměř stabilní (poločas přeměny delší než stáří vesmíru) izotopy tučně