Izomorfismus v pedagogice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Izomorfismus neboli homologie (označení hojně užívané například v biologii) je podle obecné definice z Nového akademického slovníku cizích slov definován jako: „vztah mezi dvěma objekty (systémy) poukazující na úplnou shodu nebo obdobnost jejich struktury, funkční shodu“.[1] Podle této definice se tedy jedná o dva systémy, které se vyznačují podobnými nebo přímo stejnými vlastnostmi a tím pádem se vzájemně podporují a doplňují. Izomorfismus je pojmem, který může být užíván i v mnoha jiných oborech a vědách. Poprvé byl tento systém využit v chemii a dále se objevuje například jako izomorfismus v matematice, mineralogii, psychologii a teď poměrně nově i v pedagogice. [2]

Izomorfismus v pedagogice[editovat | editovat zdroj]

V pedagogickém slovníku je izomorfismus definován takto:

Izomorfismus je základní koncept teorie modelu a pojetí systémů. Jsou-li dva systémy izomorfní, každý z nich může sloužit modelem tomu druhému.[3]

V pedagogice se v tomto případě jedná o propojení praxe a teorie. Izomorfní systémy si mohou vzájemně vypomáhat a být názorným příkladem jeden druhému i přes to, že každý z nich může fungovat samostatně. Princip izomorfismu tedy poukazuje na důležitost vzájemné provázanosti jednotlivých systémů a procesů.[2]

Příklady aktivit podporující izomorfismus ve výuce[editovat | editovat zdroj]

Ve světě je izomorfismus v oblasti pedagogiky spojován s vysokoškolským vzděláváním budoucích učitelů.[2] Izomorfismus se v tomto pedagogickém procesu snaží o to, aby budoucí učitelé, tedy studenti, byli spoluzodpovědní za proces učení – „naučit se učit“. Usiluje o jejich aktivní, rozmanitou, iniciativní a co nejméně napodobovanou výuku.[4] Studenti, kteří mají pozitivní zkušenosti s dobrým propojením teorie a praxe, jsou v budoucnu lépe připraveni iniciovat svoji výuku jako učitelé smysluplně, samostatně a rozmanitě. Velice nápomocné může být i pochopení různých aktivit, které v rámci studia studenti vykonávají.

Příklady aktivit[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRAUS, JIŘI. Nový akademický slovník cizích slov A - Ž. [s.l.]: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1351-4, ISBN 80-200-1351-2. OCLC 700323876 
  2. a b c d TOMKOVÁ, Anna. Princip izomorfismu v učitelské přípravě. Pedagogika. 2015, roč. 65, čís. 1, s. 75–81. Dostupné online. 
  3. PRŮCHA, JAN, 1934-. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. vyd. Praha: Portál 395 s. Dostupné online. ISBN 978-80-262-0403-9, ISBN 80-262-0403-4. OCLC 859736821 
  4. GRAVE-RESENDES, Lídia. The isomorphism in the teacher training process. 5ème Biennale de l´Education et de la formation. Institut Français de l´Éducation. Dostupné online. (anglicky)