Přeskočit na obsah

Ivan Těrenťjevič Peresypkin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Těrenťjevič Peresypkin
Narození5.jul. / 18. června 1904greg.
Horlivka
Úmrtí12. října 1978 (ve věku 74 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materMilitary Academy of the Signal Corps
Povolánívoják a politik
Oceněnímedaile Za vítězství nad Japonskem
Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Řád grunwaldského kříže
medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR
Medaile 40. výročí Ozbrojených sil SSSR
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Funkceposlanec Nejvyššího sovětu SSSR
poslanec Nejvyššího sovětu RSFSR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Těrenťjevič Peresypkin (rusky Иван Терентьевич Пересыпкин; 5.jul./ 18. června 1904greg. Protasovo, Orelská gubernie – 12. října 1978 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál spojovacích vojsk (1944[1]), náčelník spojů Rudé armády za druhé světové války i po ní až do roku 1957.

Pocházel z rolnické rodiny, od roku 1916 pracoval v dole. V dubnu 1919 první den po vstupu Rudé armády do Gorlovky dobrovolně vstoupil do jejích řad. Bojoval v občanské válce, po jejím skončení pracoval v milici i jako dělník. V roce 1923 se vrátil do armády, sloužil u spojovacích vojsk. V letech 1932 – 1937 studoval na Vojensko – elektrotechnické akademii S.M.Buďonného v Leningradě, po té zaujal vysoké politické funkce ve spojovacích vojscích.

V květnu 1939 se stal členem sovětské vlády (v pětatřiceti letech) jako lidový komisař spojů. Po začátku války stanul i v čele vojenských spojů. Byl zodpovědný za rychlé překonání chaosu prvních válečných dnů, po zbytek války pracovali vojenští spojaři ke spokojenosti vedení armády i státu. Vládní post opustil v roce 1944, v čele spojovacího vojska zůstal ještě dlouhá léta po válce.

Zemřel 12. října 1978 v Moskvě, pohřben je na Novoděvičím hřbitově.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]
  • 1924 absolvoval Vojensko – politickou školu
  • 1937 absolvoval Vojensko – elektrotechnickou akademii S.M.Buďonného

Vojenská kariéra

[editovat | editovat zdroj]
  • od 4. dubna 1919 v Rudé armádě
  • 1920 – 1923 v milici, dělník
  • od 1923 v Rudé armádě
  • 1925 – politruk, vojenský komisař, velitel spojovací eskadrony
  • 1937 – leden 1938 – komisař Vědecko – výzkumného institutu spojů DRRA
  • leden 1938 – březen 1939 – komisař Správy spojů DRRA
  • březen 1939 – červenec 1941 – zástupce náčelníka Správy spojů DRRA
  • 10. května 1939 – 22. července 1944 – lidový komisař spojů SSSR
  • červenec 1941 – 1946 – náčelník Hlavní správy spojů DRRA
  • červenec 1941 – listopad 1944 – náměstek lidového komisaře obrany SSSR
  • 1946 – 1957 – náčelník vojsk spojů Pozemních vojsk Ozbrojených sil SSSR
  • 1957 – 1958 – vědecký konzultant při náměstku ministra obrany SSSR
  • od 1958 – ve skupině generálních inspektorů

Řády a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • od 1925 člen VKS(b)
  • 20. 2. 1941 – 5. 10. 1952 člen ÚRK VKS(b)
  • 1946 – 1950 – poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
  • ...А в бою еще важней.. Moskva: Sovetskaja Rossija, 1970. 254 s. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  • Связисты в годы Вел. Отечеств. войны. Moskva: [s.n.], 1972. (rusky) 
  • Связь в Вел. Отечеств. войне. Moskva: [s.n.], 1973. (rusky) 
  • Связь сердец боевых. 2. vyd. Doneck: [s.n.], 1979. (rusky) 
  1. Указ Президиума Верховного Совета СССР «О присвоении генерал-полковнику войск связи Пересыпкину И. Т. военного звания маршала войск связи» от 21 февраля 1944 года // Ведомости Верховного Совета Союза Советских Социалистических Республик : газета. — 1944. — 29 февраля (№ 12 (272)). — С. 1

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

БЫСТРОВ, В. Маршал войск связи Иван Пересыпкин. In: КИСЕЛЕВ, А. Н. Полководцы и военачальники Великой Отечественной. Вып.3. Moskva: Molodaja gvardija, 1985. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]