Isothiazol
| Isothiazol | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | 1,2-thiazol |
| Sumární vzorec | C3H3NS |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 288-16-4 |
| PubChem | 67515 |
| SMILES | n1sccc1 |
| InChI | 1S/C3H3NS/c1-2-4-5-3-1/h1-3H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 85,128 g/mol |
| Teplota varu | 114 °C (387 K)[1] |
| Disociační konstanta pKa | −0,5 (konjugovaná kyselina)[2] |
| Bezpečnost | |
 GHS02  GHS07 Nebezpečí[3] | |
| H-věty | H225 H315 H319 H335[3] |
| P-věty | P210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P271 P280 P302+352 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P332+313 P337+313 P362 P370+378 P403+233 P403+235 P405 P501[3] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Isothiazol (systematický název 1,2-thiazol) je heterocyklická sloučenina obsahující pětičlenný aromatický kruh složený ze tří atomů uhlíku, jednoho atomu dusíku a jednoho atomu síry.[4] Isothiazol patří do skupiny sloučenin nazývané azoly. Jedná se o izomer thiazolu, od kterého se liší tím, že atomy dusíku a síry jsou na sousedních pozicích.
Isothiazolová skupina je součástí některých biologicky aktivních látek, jako jsou například léčiva ziprasidon a perospiron.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isothiazole na anglické Wikipedii.
- ↑ Isothiazoles, D. W. Brown and M. Sainsbury, page 513
- ↑ Zoltewicz, J. A. & Deady, L. W. Quaternization of heteroaromatic compounds. Quantitative aspects. Adv. Heterocycl. Chem. 22, 71–121 (1978)
- ↑ a b c d Isothiazole. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Heterocyclic Chemistry, 3rd Edition, J.A. Joule, K. Mills, and G.F. Smith, page 394
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Isothiazol na Wikimedia Commons
