Irma Grese
| Irma Grese | |
|---|---|
 Irma Grese, 1945 | |
| Narození | 7. října 1923 Wrechen |
| Úmrtí | 13. prosince 1945 (ve věku 22 let) Hamelin Prison |
| Příčina úmrtí | dušení a oběšení |
| Povolání | mučitel, dozorkyně v koncentračním táboře a všeobecná sestra |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irma Grese (7. října 1923 Wrechen poblíž Pasewalku, Meklenbursko – 13. prosince 1945 Hameln, Německo) - dozorkyně v nacistických táborech smrti Ravensbrück, Osvětim, Bergen-Belsen.
Dětství
Irma se narodila 7. října 1923 poblíž Paselwalku (Meklenbursko). Její otec - sedlák Alfred Grese vstoupil do NSDAP v roce 1937. V rodině Greseových byly mimo Irmy ještě čtyři děti.
V roce 1936 matka Irmy, Berta Grese, ukončila svůj život sebevraždou. Irma Grese nedokončila základní vzdělání, v 15 letech přerušila studium. V této době se projevila v Bund Deutscher Mädel, státní organizaci ženské obdobě Hitlerjugend.
Vstup do pomocné jednotky SS
V průběhu tří let Grese vystřídala několik zaměstnání. Nějaký čas pracovala jako asistentka zdravotní sestry v sanatoriu SS Hohenlychen, nebyl to však ještě vrchol její kariéry. V roce 1942 Irma vstoupila do pomocné jednotky SS, nehledíc na nespokojenosti jejího otce.
Práce v koncentračním táboře
V roce 1942 Irma Grese začala pracovat ve specializovaném ženském koncentračním táboře Ravensbrück. V březnu byla převedena do Auschwitz-Birkenau, a to přesněji do jednoho z jejích pobočných táborů - Birkenau. Koncem roku 1943 byla jmenována do funkce hlavní dozorkyně - SS-Oberaufseherin.
Tak se stala dvacetiletá slečna v táborovém personálu druhou osobou po veliteli. Grese nehodlala celý život zůstat dozorkyní, snila o poválečné kariéře filmové hvězdy.
Vězni, co tábor přežili, ve svých svědeckých výpovědích popisují krutost Irmy Grese. Proslula na míru šitou uniformou SS. Na vězně používala emociální a fyzické metody, smrtelně bila ženy a měla příjemný požitek ze sexu s vězni. Mučila hladem svoje psy, aby je potom poštvala na vězně, a osobně poslala stovky lidí do plynové komory. Grese nosila těžké holínky, u sebe vždy měla kromě nabité pistole pletený bič potažený celofánem - aby se z něj dala lépe smýt lidská krev.
V poválečných západních sdělovacích prostředcích se diskutovalo o možných sexuálních deviacích Irmy Grese, o jejích četných vztazích se členy stráže, velitelem Bergen-Belsenu Josefem Kramerem, bestií z Bergen-Belsenu. S Josefem Mengelem měla milostný vztah. Pro tyto informace však není hodnověrný zdroj.
V březnu roku 1945 byla na vlastní žádost Grese převelena do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Tamtéž, byla 17. dubna 1945 zatčena Angličany.
Belsenský proces
Belsenský proces, iniciovaný britským vojenským tribunálem, probíhal od 17. září do 17. listopadu 1945. Společně s Irmou Grese na tomto procesu se projednávaly případy dalších pachatelů - velitele Josefa Kramera, dozorkyně Johanny Bormann, zdravotní sestry Elisabeth Volkenrath. Irma Grese byla uznána vinou a odsouzena k trestu oběšením.
Poslední noc před popravou se Grese smála a zpívala spolu se svou kolegyní Elisabeth Volkenrath o katovu „řemeslu“. Dokonce, když ji kat nasazoval na krk oprátku, neprojevila žádnou lítost nad svými činy. Jejím posledním slovem bylo „Rychleji“, vykonavatelem rozsudku byl Albert Pierrepoint.
