Přeskočit na obsah

Investiční fond

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soubor:Akcie-cez.png
Výkyvy cen akcií (ČEZ)

Investiční fond je způsob, jak investovat peníze jako součást skupiny společně s jinými investory s cílem mít prospěch. Jedná o akciovou společnost, která získává prostředky pro investování z úpisů akcií, které nakupují investoři. Investor je tedy akcionářem.

Obecně

Členové fondu

Obvyklými osobami, které jsou součástí dění fondu jsou:

  • Manažer fondu nebo investiční manažer, který řídí investiční rozhodnutí.
  • Správce fondu, který spravuje obchodování, odsouhlasování, oceňování a jednotkové ceny.
  • Představenstvo společnosti nebo správní rada, která chrání majetek a zajišťuje dodržování zákonů, předpisů a pravidel.
  • Akcionáři, kteří vlastní (nebo mají práva) aktiv a s nimi související příjmy.
  • Marketingová nebo distribuční společnost k propagaci a prodeji akcií.

Omezená doba trvání

Investiční fond je zakládán na dobu určitou, během níž nemá fond povinnost od investora - akcionáře zakoupené akcie odkupovat. Investor ale může akcie investičního fondu prodat jinému investorovi a získat tak prostředky ještě před ukončením činnosti investičního fondu. Likvidita investic do investičních fondů je proto také menší než u investic do otevřených podílových fondů.[1]

Akcie

Množství akcií fondu se v průběhu existence fondu většinou nemění. Ceny akcií fondu podléhají i z tohoto důvodu větším výkyvům než podílové listy otevřených podílových fondů, protože jsou ovlivněny názorem investorů na úspěšnost jejich investiční činnosti. Rizikovost investic do tohoto fondu je proto vyšší než u otevřených podílových fondů.[1]

Čistá hodnota aktiv

Čistá hodnota aktiv je hodnota majetku fondu snížená o hodnotu jeho závazků. Metoda pro stanovení této hodnoty se liší v souvislosti s jurisdikcí a může být předmětem komplexního nařízení.

Aktivní a pasivní řízení

Cílem fondů je vydělat peníze investováním do aktiv a získal tak reálný výnos (tj. lepší než inflace). Metody používané pro investice se liší. Existují dva protikladné názory:

  • Aktivní řízení - Aktivní manažeři jsou toho názoru, že selektivním nákupem v rámci finančního trhu je možno překonat trh jako celek. Proto používají dynamické portfoliové strategie nákupu a prodeje investic s měnícími se podmínky trhu.
  • Pasivní řízení - Pasivní manažeři věří, že je nemožné předpovědět, které jednotlivé podniky nebo část trhu bude dosahovat lepších výsledků než jiné a proto je jejich portfoliová strategie stanovena na počátku fondu a později se nemění. Mnoho pasivních fondů se snaží odrážet trh jako celek. Dalším příkladem pasivního řízení je metoda "koupit a držet", kde je portfoliová strategie stanovena též od počátku.

Aspekty výkonnosti fondu

Při analýze investic jsou často používány k porovnání statistiky fondů. Tyto statistiky jsou často omezeny na jeden údaj představující aspekt výkonnosti fondu:

  • Alpha představuje návratnost fondu, když je měřítko návratnosti 0. Ukazuje výkonnost fondu vůči měřítku a může prokázat hodnotu přidanou manažerem fondu. Čím vyšší "alpha", tím lepší manažer. Alpha investiční strategie mají tendenci upřednostňovat metody výběru akcií k dosažení růstu.
  • Beta představuje odhad, jak moc se fond bude pohybovat, jeho měřítko se pohybuje od 1 jednotky. Ukazuje citlivost fondu na změny na trhu. Beta investiční strategie mají tendenci upřednostňovat modely rozdělení aktiv k dosažení výnosu.
  • R-na druhou je míra asociace mezi fondem a jeho měřítkem. Hodnoty se pohybují mezi 0 a 1. Dokonalou korelaci udává 1, žádný vztah značí 0. Je to užitečné při určování, zda manažer fondu zvyšuje přidanou hodnotu při investičních rozhodnutích.
  • Směrodatná odchylka je měřítkem proměnlivosti výkonnosti fondu za určitou dobu. Čím vyšší číslo, tím větší proměnlivost výkonnosti. Vysoká historická proměnlivost může znamenat vysokou budoucí proměnlivost, tím se zvyšuje investiční riziko ve fondu.

Legislativa

Podmínky vzniku a činnosti určuje zákon o kolektivním investování. Mezi podmínky povolení dohlížejícím orgánem mimo jiné patří, že každý fond musí mít statut a stanovy určující podrobně pravidla jeho činnosti a v souladu se zákonem.

Nejdůležitější obchodní informace o investičním fondu lze nalézt v tzv. prospektu, tedy stručném shrnutí nejdůležitějších informací o fondu a jeho zaměření. Informace o aktuální hodnotě akcií investičního fondu je fond povinen uveřejňovat nejméně jedenkrát za dva týdny způsobem, který umožňuje dálkový přístup. Nejčastěji jsou informace poskytovány webovými prezentacemi na internetu. Strukturu majetku fondu, která poskytuje investorům informaci o způsobu investování fondu, musí investiční fond zveřejňovat nejméně jednou za měsíc.

Tuzemská legislativa rozlišuje mezi standardním a speciálním investičním fondem. Investor, který se rozhodne pro některou z forem kolektivního investování a vybere si fond se specifickým zaměřením, si může vybrat typ aktiv, do kterých budou jeho prostředky investovány a tímto výběrem si stanoví sám míru rizika, kterou je ochoten přijmout.[2]

Náklady

Poplatky se platí při nákupu a prodeji akcií. Nákladem může být i záporný rozdíl mezi cenou nákupu a prodeje. Manažer fondu, který řídí investiční rozhodnutí jménem investorů zajisté očekává odměnu. Ta je často převzata přímo z majetku fondu jako fixní procento každý rok, někdy jako variabilní poplatek související s výkonem. Pokud se investorovi podařily vlastní investice, jejich cena by se neměla započítávat do manažerovy odměny. Jako součást fondu jsou často brány náklady na poradenství poskytnuté makléřem nebo finančním poradcem označované jako provize. Je ale také možné zakoupit akcie přímo od poskytovatelů, aniž by investor musel platit tyto provize.

Rozmanitost a riziko

Jednou z hlavních výhod kolektivního investování je snížení investičního rizika rozmanitostí. Investice do jediného vlastního kapitálu se sice může vydařit, ale může se též zhroutit kvůli nutným investicím nebo z jiných důvodů. Pokud jsou peníze investovány v takovém neúspěšném hospodářství, je možné přijít i o celý kapitál. Investováním do řady různých akcií se tedy sníží kapitálové riziko.

V případě, že jsou akcie v podobném typu třídy aktiv nebo tržního sektoru, pak je zde riziko, že by mohly být všechny akcie ovlivněny nepříznivými změnami na trhu. Aby se předešlo tomuto riziku, mohou investiční manažeři rozšířit investice do různých tříd aktiv.

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Collective investment scheme na anglické Wikipedii.

Externí odkazy