International Computer and Information Literacy Study

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

International Computer and Information Literacy Study (ICILS) je první mezinárodní komparativní studií sledující schopnost žáků používat počítače k vyhledávání, vytváření a sdílení informací za účelem úspěšného fungování jedince ve společnosti.[1]

Organizátorem mezinárodního šetření je International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA), která od svého vzniku v 60. letech 20. století uskutečnila více než 30 rozsáhlých mezinárodních výzkumů a ICILS na ně volně navazuje.[2]

Na národní úrovni České republiky je studie organizovaná Českou školní inspekcí prostřednictvím projektu Kompetence III.[3]


Cíl studie[editovat | editovat zdroj]

Výzkum vznikl na základě vzrůstajícího užívání informačních a komunikačních technologií v moderní společnosti a potřebě občanů přezkoumat dovednosti nutné k efektivnímu žití ve společnosti.[4] Je prvním mezinárodním projektem, který zkoumá úroveň rozvoje vědomostí, dovedností a postojů v oblasti ICT.[2]

Cílem bylo zjistit úroveň počítačové a informační gramotnosti mladých lidí a popsat způsoby jejich rozvíjení.[2] Součástí studie bylo i shromažďování údajů o školních zdrojích a metodách práce s počítači v rámci výuky a také přehled o vzdělávacích systémech a vzdělávací politice zúčastněných zemích se zvláštním důrazem na ICT.[1]

Nástroje výzkumu a výzkumný vzorek[editovat | editovat zdroj]

ICILS byl představen v červenci 2010 na prvním střetnutí mezinárodních výzkumných koordinátorů v Amsterdamu.[5]

Nástroje byly vytvořeny do první poloviny roku 2012, s testováním se začalo začátkem roku 2013.

Základní otázky se týkaly[6] prostředí, v němž je počítačová a informační gramotnost rozvíjená a[7] dosažené úrovně počítačové a informační gramotnosti žáků.

Cílovou skupinou šetření byli žáci 8. ročníku povinné školní docházky za předpokladu, že průměrný věk je alespoň 13,5 let.[5] V ČR byli do šetření zařazení žáci 8. ročníku základní školy a tomu odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.[2]

Pro účast v šetření byly školy vybrány mezinárodním centrem a to tzv. dvoukrokovým stratifikovaným výběrem. Každý stát byl prezentován min. 150 školami, které byly vybrány systematicky s ohledem na počet studentů v daném ročníku. Přednost měly větší školy. Poté byli ze škol vybrání žáci. Ve větších školách bylo náhodně vybráno 20 žáků napříč třídami. V případě menších škol, kde byl počet žáků do 25 v příslušném ročníku, byli zapojeni všichni žáci.[8]

Do šetření byli zapojeni i učitelé žáků, a to všichni, kteří ve zkoumaném ročníku učí běžné předměty, alespoň jednu třídu a jsou ve škole zaměstnání, alespoň od začátku příslušného školního roka. Z takto stanoveného základního souboru bylo poté náhodným výběrem vybráno 15 učitelů a v případě, že v ročníku bylo takových učitelů nejvýše 20, byli zapojeni všichni.[8]

V ČR bylo takto zapojeno 170 škol, 3200 žáků (z toho 86,4 % žáků ZŠ a 13,6 % žáků víceletých gymnázií) a 2150 učitelů.

Celkově se ICILS zúčastnilo (přibližně) 3300 škol, 60 000 žáků a 35 000 učitelů.[8]

Šetření se zúčastnili i ředitelé a koordinátoři ICT ze všech vybraných škol.[2]

Při šetření byly použity tyto testové nástroje[6]:

  • Mezinárodní test pro žáky obsahující elektronicky zadávaný soubor autentických otázek a úkolů určených k měření počítačové a informační gramotnosti
  • Dotazník pro žáky obsahující elektronicky zadávaný soubor otázek zaměřených na zjišťování osobních a sociálních charakteristik testovaných žáků a jejich zkušeností s používáním počítačů doma a ve škole. Dotazník rovněž zjišťuje postoje žáků k používání informačních a komunikačních technologií.
  • Dotazník pro učitele zadávaný vybraným učitelům, kteří ve zkoumaném ročníku učí jakýkoli předmět. Učitelé zodpovídají otázky o sobě a o používání informačních a komunikačních technologií. Jsou požádáni, aby zhodnotili svoji sebejistotu při používání počítačů ve výuce, skutečnou míru jejich používání a své postoje k používání počítačů ke vzdělávacím účelům.
  • Dotazník pro ředitele škol zadávaný ředitelům vybraných škol obsahující otázky o charakteristikách školy, o používání ICT ke vzdělávacím účelům a o řízení ICT ve škole.
  • Dotazník pro školní koordinátory ICT zaměřený na zjišťování informací o vybavení školy počítači a dalšími digitálními technologiemi a o podpoře poskytované učitelům v souvislosti s ICT. V menších školách, které nemají koordinátora ICT, tento dotazník vyplňuje ředitel, zástupce ředitele, nebo jiná pověřená osoba.
  • Národní kontextuální kurikulární dotazník, který vyplňuje národní centrum ve spolupráci s odborníky v jednotlivých zúčastněných zemích. Cílem tohoto dotazníku je získat z každé země informace o struktuře vzdělávacího systému, o postavení počítačové a informační gramotnosti v národním kurikulu, o národních iniciativách souvisejících s ICT a o počítačovém a informačním vzdělávání. Tyto informace přispějí k vytvoření celkového obrazu o počítačovém a informačním vzdělávání v zúčastněných zemích a k interpretaci výsledků získaných pomocí jiných výzkumných nástrojů.

Test pro žáky byl zadáván lokálně prostřednictvím USB flash disků (pro každého žáka byl připraven jeden flash disk) a dotazníky pro učitele, ředitele a školní koordinátory ICT byly zadávány online pomocí webové aplikace.

Výsledky studie z roku 2013[editovat | editovat zdroj]

Výsledky testů byly uváděny v bodech, které byly rozděleny do čtyř levelů.[4]

Level 1 (skóre 407 – 491 bodů) – studenti demonstrují pracovní znalost s počítači jako s nástroji. Používají základní příkazy k vykonání základních komunikačních činností.[4] Dokáží např. oříznout obrázek pomocí software či otevřít link v novém okně prohlížeče.[8]

Level 2 (skóre 492 – 576 bodů) – studenti používají počítače k velmi jednoduchému a přesně formulovanému vyhledávání nebo k organizačním činnostem. Umí jednoduše upravit text, nebo vytvořit jednoduchý informační produkt, ve kterém udržují konzistentní úpravu a mají základní povědomí o mechanismech ochrany osobních údajů.[4] Dokáží např. využít funkci formátování nebo použít jednoduchý editor pro tvorbu webových stránek či vysvětlit souvislost mezi počtem znaků hesla a jeho sílou.[8]

Level 3 (skóre 577 – 661 bodů) – studenti zvládnou samostatně používat počítače k vyhledávání a zpracovávání informací. Umí vybrat nejvhodnější zdroj pro daný účel a vyhledat informace v poskytnutých zdrojích.[4] Dovedou např. pracovat s rozložením obrázků při tvorbě plakátu či pracovat s barvami a kontrastem.[8]

Level 4 (skóre víc než 661 bodů) – studenti vybírají nejrelevantnější informace, které používají ke komunikaci. Vytvářejí informace s ohledem na zaměření a složení publika a uvědomují si rizika spojená s používáním soukromých informací na internetu.[4] Dokáží např. vybrat ze široké nabídky výsledků ve vyhledávači takový, který vyhovuje specifikovaným kritériím, nebo posoudit spolehlivost informací určených k propagaci nějakého produktu na komerční webové stránce.[8]

Celosvětové výsledky[editovat | editovat zdroj]

84 % všech žáků dosahuje alespoň Level 1 - základní znalosti práce s PC

61 % všech žáků dosahuje alespoň level 2 - základní práce s PC jako zdrojem informací

23 % všech žáků dosahuje alespoň level 3 - dostačující znalosti a dovednosti informačních a komunikačních technologií pro získávání a užívání informací

2 % všech žáků dosahuje level 4 - při hledání a používání informací využívají kritické myšlení[9]

S průměrem 553 bodů se na prvním místě umístila Česká republika. Za ní následuje Dánsko a Polsko.

Na posledních příčkách se umístilo Chile (487 bodů), Thajsko (373 bodů) a Turecko(361 bodů).[10]

Dosažené úrovně českých žáků[editovat | editovat zdroj]

Méně než Level 1 – 2 % žáků

Level 1 – 13 % žáků

Level 2 – 48 % žáků

Level 3 – 34 % žáků

Level 4 – 3 % žáků[10]

Zúčastněné země[editovat | editovat zdroj]

Do šetření bylo zapojeno 21 edukačních systémů z celého světa. Tři z nich byli tzv. benchmarkingoví účastnící, a to Buenos Aires, Newfoundland a Labrador (Kanada) a Ontario (Kanada).[10]

Ostatní země

Austrálie, Čile, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Hongkong (SAR), Korea, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Ruská federace, Slovenská republika, Slovinsko, Švýcarsko, Thajsko a Turecko.

Závěr studie[editovat | editovat zdroj]

Studie prokázala, že dívky mají lepší výsledky než chlapci, ale méně si věří a pro rozvíjení ICT je pro ně škola důležitá. Naopak chlapci se více dovedností naučili sami. Úspěch studentů závisí i na dalších faktorech jako je přístup k počítačům, počet knih v domácnosti, vzdělání rodičů, partnerský status rodičů.[4]

Škola tedy může přispět k rozvíjení gramotnosti studentů, a to častějším využívaním ICT nástrojů učiteli při výuce a vedení žáků k využívání ICT při školní práci.[8] Je potřebné profesní vzdělávání učitelů a nastavení školských podmínek k podpoře využívání ICT při výuce.

Od roku 2015 se připravuje další kolo studie ICILS 2018, výsledky by měly být dostupné v roce 2019.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Archivovaná kopie. www.icils.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-21. 
  2. a b c d e http://www.csicr.cz/html/ICILS2013-KonRam/flipviewerxpress.html
  3. http://www.tydenik-skolstvi.cz/projekty/zverejneni-vysledku-z-mezinarodniho-setreni-pocitacove-a-informacni-gramotnosti-icils-2013/[nedostupný zdroj]
  4. a b c d e f g Archivovaná kopie. www.iea.nl [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-12. 
  5. a b www.iea.nl [online]. [cit. 05-05-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-12-2014. 
  6. a b Archivovaná kopie. www.iea.nl [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-17. 
  7. Archivovaná kopie. www.icils.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-21. 
  8. a b c d e f g h http://www.csicr.cz/html/ICILS2013-NarodniZprava/flipviewerxpress.html
  9. Archivovaná kopie. www.iea.nl [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-18. 
  10. a b c http://ec.europa.eu/education/library/study/2014/ec-icils_en.pdf
  11. https://icils.acer.edu.au/