Indický běžec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Indický běžec
100911 Laufenten 050 web.jpg

Indičtí běžci - samice vlevo, samec vpravo

Základní informace
země původu Indonésie Indonésie
stupeň prošlechtění ušlechtilé plemeno
směr užitkovosti nosné
barva vaječné skořápky bílá
Tělesná charakteristika
hmotnost samce 2,0 až 2,3 kg
hmotnost samice 1,6 až 2 kg
tělesný rámec lehké
barva přírodní, pstruhová, stříbrná, bílá, černá, modrá, srnčí, hrachově žlutá, modrožlutá ...
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Indický běžec (anglicky: Indian Runner Duck) je plemeno kachny, které se chová především pro produkci vajec. [1] Využívají se také k predaci slimáků na zahradách. Ve Vzorníku plemen se řadí do skupiny lehkých, nosných kachen. Kroužek pro indické běžce má 13 mm.

Původ plemene[editovat | editovat zdroj]

Hlava indického běžce

Indický běžec je domestikovaná forma kachny divoké (Anas platyrhynchos) z jihovýchodní Asie. [2] Jedná se o poměrně staré plemeno a první zmínky o podobných kachnách je možné najít na ostrově Jáva v době před tisícem let. Indický běžec nebyl vyšlechtěn úmyslně chovateli, jedná se jen o přirozené křížení, ze kterého vzniklo zvláště stavěné kachní plemeno. V Knize o drůbeži z roku 1956 se uvádí, že v Malajsii se vzpřímené kachny chovají již přes 2 000 let.

Do Evropy se pravděpodobně dostali indičtí běžci poprvé v 16. století a to na lodi z Jávy do Holandska, kdy tyto kachny a jejich vejce sloužily jako potrava námořníkům. Několik jedinců plemene se dostalo až do Holandska, zde se ale neuchytili a přirozeně vymizeli. Další příležitost dostat se do Evropy, konkrétně do Anglie, získali indičtí běžci až v roce 1830. Další dovozy probíhaly i nadále a plemeno se pomalu dostávalo do povědomí veřejnosti. Poprvé se indičtí běžci na výstavě ukázali v roce 1876 a jednalo se o výstavu drůbeže v Dumfries. Tehdy ale tyto kachny vypadaly jinak, současného vzhledu dosáhly až v Anglii v první polovině 19. století, kdy byly dále kříženy.

Indický běžec a border kolie

Popis[editovat | editovat zdroj]

Indický běžec je nosné plemeno kachny (ročně snáší 180 až 200 vajec). Vyznačuje se vzpřímeným držením trupu a posunutím běháků do zadní části těla, které umožňuje snadný a poměrně rychlý pohyb na souši.[3] Jedná se o plemeno menšího tělesného rámce, která je štíhlé, vysoké a rovně nesené. Hmotnost dospělých jedinců se pohybuje okolo 2 kg, kachny jsou o něco menší než samci. Dlouhá, suchá a úzká hlava je doplněna dlouhým čelem. Zbarvení může být různé, od toho přírodního až po bílé nebo modré mutace. Barva nohou a zobáku se odvíjí právě od zbarvení peří. Nejčastější je přírodní nebo srnčí zbarvení.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Indičtí běžci jsou skupinová zvířata a při jejich koupi je vhodné koupit více kusů, nejlépe v poměru 1 samec na 3 samice. Vymezený prostor by měl být dostatečně velký a ohrazení vysoké. Nutný je i úkryt před predátory, sluncem nebo naopak zimou. Přístup k vodě není nutností, i když je pravdou, že pobyt ve vodě je tomuto plemeni příjemný. Obecně se nejedná o příliš dobré rodiče, jen málokdy se stává, že by kachna sama vyseděla a později i vodila mláďata.

V Česku se nejedná o příliš rozšířené plemeno, ale vyhlášené chovy má Německo, které má i vlastní chovatelský klub. Vlastní klub má i Anglie.

Pro své skupinové chování se indický běžec využívá i pro výcvik psů v pasení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie plemen - Indický běžec. Cit. 29.1.2011.
  2. Charles Darwin, The Variation of Animals and Plants under Domestication, Second Edition. Vol. 1, 1868
  3. Kachny Indičtí běžci [online]. Miloslav Procházka, [cit. 2011-02-01]. [1]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

PROMBERGEROVÁ, Iveta. Kachny indičtí běžci. Fauna. , roč. 2015, čís. 9, s. 28, 29, 30, 31.  

Související články[editovat | editovat zdroj]