Icilio Federico Joni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Icilio Federico Joni
Narození1866
Siena
Úmrtí1946 (ve věku 79–80 let)
Siena
Povolánímalíř a restaurátor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Icilio Federico Joni (1866 Siena – 1946) byl italský malíř a falzifikátor, který se specializoval na padělání starožitných obrazů, zejména sienské školy. Byl známý také pod přezdívkou „PAICAP“.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po svém narození byl opuštěn a zanechán v nemocnici Santa Maria della Scala v Sieně. Sám ve své knize Le memorie di un pittore di quadri antichi píše, že byl synem Federica Penny di Sassari, majora 53. pěšího pluku, který spáchal 3. září 1865 ve věku 26 let sebevraždu a matky Giulie Casini. Aby se rodina vyhnula skandálu, rozhodla se jej opustit: „ačkoli rodina byla srdečná, stal jsem se bastardem.“[1] Po 18 měsících byl jako dítě přivezen zpět do rodiny a bylo mu dáno jméno Federico.

Ještě jako chlapec začal navštěvovat pozlacovačskou dílnu, kde se naučil technikám, které později využil ve své profesi „malíře starých obrazů“. Vzhledem k Joniho schopnostem mu pozlacovač Angelo Franci poradil, aby navštěvoval uměleckou školu.

Znovuobjevení italských primitivních malířů 14.-15. století a následný rozvoj mezinárodního trhu se starožitnostmi stál u zrodu fenoménu výroby „starých obrazů“. Mezi italskými centry, která se mezi devatenáctým a dvacátým stoletím věnovala tvorbě „starověkých“ uměleckých předmětů, hrála Siena důležitou roli. Padělky určené pro početnou klientelu bohatých zahraničních sběratelů, zejména Američanů, byly někdy tak kvalitní, že jsou dodnes považována za autentická umělecká díla.

Vůdcem jakési „školy padělatelů“ byl právě Joni, „bastard“, jak si v Sieně říkali nalezenci z nemocnice Santa Maria della Scala, a který se proslavil reprodukcemi svých Madon ze starověké sienské školy. Joni ve stáří shromáždil a vydal vlastní autobiografii Le memorie di un pittore di quadri antichi (1932), která byla brzy na to přeložena do angličtiny a která přispěla k větší obezřetnosti u každé malby přicházející ze Sieny a kolující v těch letech na trhu starožitností, jelikož byla ve skutečnosti dílem dnes již slavného Joniho. Jeho jméno se stalo atributem každé staré temperové malby na podezřelém zlatém pozadí a nakonec se stalo synonymem pro padělek. A tak mu byly, často neoprávněně, nakonec připsány desítky pochybných apokryfních „fondi d'oro“. Kolem Federica Joniho se zformovalo a soustředilo mnoho restaurátorů a „malířů starožitných obrazů“: například Igino Gottardi, Gino Nelli, Arturo Rinaldi známý jako „Pinturicchio“, Bruno Marzi či Umberto Giunti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Produkce Joniho sahala od knižních obálek, vlastního přepracování obrazu Biccherne z magistrátu města Siena až po triptychy vyrobené mezi koncem 19. století a začátkem 20. století, které se poté prodávaly v Evropě a Spojených státech. Jeden z jeho nejvýznamnějších obrazů, Madona s dítětem, Svatá Máří Magdalena a Svatý Šebestián, patří do období let 1910–1915 (z Neroccia di Bartolomeo de 'Landi ), zatímco díla, která navazují na styl největších malířů, jsou z následujících dvou desetiletí; kopíroval Duccia di Buoninsegna, Pietra Lorenzettiho, Sano di Pietro, Francesca di Giorgio Martini, Fra Angelica a malíře blízké Giovanni Bellinimu. Mezi těmito díly jsou:

Zkratka, kterou díla podepisoval, PAICAP, je symbolem jeho činnosti: ve skutečnosti znamená Per Andare In Culo Al Prossimo. Tato věta doslova přeložená jako Do prdele s další osobou, volně přeložená třeba jako K čertu s nimi značí zneužití či využívání někoho jiného.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Icilio Federico Joni na italské Wikipedii.

  1. ↑ Icilio Federico Joni, 1932 - "Le memorie di un pittore di quadri antichi" p.11

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Joni, Icilio Federico, Le memorie di un pittore di quadri antichi, a cura di Gianni Mazzoni, con testo inglese a fronte, Siena, Protagon Editori Toscani, 2004. ISBN 8880241273
  • Falsi d'autore. Icilio Federico Joni e la cultura del falso tra Otto e Novecento, catalogo della mostra (Siena, 18 giugno 2004-3 ottobre 2004), a cura di Gianni Mazzoni, Siena, Protagon Editori Toscani, 2004. ISBN 8880241281
  • Gianni Mazzoni, Quadri antichi del Novecento, Vicenza, Neri Pozza, 2001. ISBN 8873057829
  • Il Giornale di Santa Maria della Scala, n.14
  • Il Giornale di Santa Maria della Scala, n.15
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Icilio_Federico_Joni&oldid=22752653“