Ichnotaxon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ichnotaxon (mn. č. ichnotaxa) je podle pravidel Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu ICZN "taxon, založený na projevech života pravěkého organizmu". Jsou založeny na fosíliích znázorňujících pohyb nebo jiné životní projevy (stopy, pozůstatky hrabání a hloubení, koprolity (zkamenělý trus), gastrolity (trávicí kameny), hnízda, vyvržené zbytky, kokony, pavoučí sítě a jiné deriváty tělesných orgánů. Mezi typické ichnofosílie patří třeba stopy dinosaurů.

Replika otisku tříprsté stopy (či dinosauromorfa) od Červeného Kostelce.

Je rozšířeným, ale mylným tvrzením, že "organizmy popsané na základě životního projevu jsou klasifikovány jako ichnogenus/genera (rod) a ichnospecies (druh)". Předmětem ichnologické klasifikace jsou pouze a jen stopy po životní činnosti a je nesprávné je pokládat za součást organismu. Zpravidla je ani nelze jednoznačně přiřadit k určitému původci. Mají však i tak značnou hodnotu, zejména při stanovování fyzikálních a chemických parametrů někdejšího přírodního prostředí.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

V případě dinosauřích fosilních stop patří mezi známé ichnotaxony například Tyrannosauripus pillmorei (zřejmě stopa slavného druhu Tyrannosaurus rex)[1] nebo Eubrontes (stopa různých druhů středně velkých teropodů, známá i z pozdně triasových hornin v České republice).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOCHA, Vladimír. Ve stopách gigantů. OSEL.cz [online]. , 25. září 2017. Dostupné online.  
  2. SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách V.. OSEL.cz [online]. , 3. srpna 2015. Dostupné online.