ISM pásmo
Pásma ISM (tzv. bezlicenční pásmo) jsou mezinárodně stanovené části rádiového spektra určené pro průmyslové, vědecké a zdravotnickém použití vyjma telekomunikačního použití (zkratka ISM znamená industrial, scientific and medical).[1] Tyto vyhrazené rádiové frekvence slouží k ohřívání v průmyslu, domácnostech (mikrovlnná trouba) a zdravotnictví (fyzioterapie, chirurgie) a šíří přitom do okolí elektromagnetické rušení, které nelze odstranit a ruší rádiovou komunikaci, a proto nemohou být státem pronajímány (licencované zpoplatněné využití). ISM pásma jsou deklarována jako volná, což znamená že je v nich při použití homologovaného (schváleného) zařízení dovolen telekomunikační provoz bez licenčních poplatků, avšak bez garance proti rušení. V Česku je využívání vymezených kmitočtů umožněno všeobecnými oprávněními,[2] které vydává Český telekomunikační úřad.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Historicky k vyhrazení jednotných pásem ISM došlo právě kvůli potřebě regulovat komerční využití a omezit ho jen na určené kmitočty. Především průmysl a medicína úspěšně využívají radiofrekvenční ohřev nebo přenos energie na krátké vzdálenosti.
Ohřev
[editovat | editovat zdroj]Příkladem zařízení pracujících s velkými výkony je vysokofrekvenční ohřev a svařování plastických hmot, budiče CO2 laserů nebo prohřívání a hypertermické ošetření tkání. V domácnostech pracuje v ISM pásmu (2,45 GHz) mikrovlnná trouba.
Komunikace
[editovat | editovat zdroj]Protože výkonová zařízení pro radiofrekvenční (RF) ohřev nejsou příliš rozšířená a jejich vyzařování je většinou dosti odstíněné, využívají se tato průmyslová pásma (spolu s dalšími pásmy) i pro komunikační účely - tzv. zařízeními krátkého dosahu (SRD - Short Range Devices), což v Česku umožňuje Český telekomunikační úřad pomocí všeobecného oprávnění VO-R/10.[3] Příkladem SRD jsou RF štítky (RFID) v obchodech i ve výrobě, přenos údajů od bezdrátových teploměrů, požárních hlásičů nebo od čidel vloupání, dálkové ovládání, radarové hlásiče pohybu (24 GHz), přenos obrazu (CCTV) a další.
Ve venkovských ale i městských oblastech mají velký význam poskytovatelé internetu, kteří provozují WiFi sítě (a obecně sítě WAS/RLAN) pro tzv. připojení poslední míle, v bezlicenčních pásmech 2,4 GHz, 5 GHz, 6 GHz a 60 GHz.[4] Takový způsob využití spektra ale nespadá ani do pásem ISM, ani do zařízení krátkého dosahu, ale pod širokopásmový přenos dat, jehož podmínky jsou upraveny všeobecným oprávněním VO-R/12.[5]
Pro komunikaci M2M (zařízení-zařízení, někdy překládáno také jako "stroj-stroj") nebo internet věcí (IoT) se využívá jak technologie Wi-Fi (WLAN) pro přenos většího objemu dat na krátkou vzdálenost, tak technologie na subgigahertzových pásmech s opačnými vlastnostmi (velký dosah, minimální objem dat, extrémní životnost baterie).
Tato pásma používají např. vysílačky RC modelů apod., vedle těchto využití se využívají také komerčně.
Komerční využití
[editovat | editovat zdroj]- Bluetooth – pásmo 2,4 GHz
- IEEE 802.11/Wi-Fi – pásmo 2,4 GHz a 5 GHz
- Sigfox, LoRa (169, 433 a 868 MHz)
Tabulky pásem
[editovat | editovat zdroj]Pásmo 2,4 GHz
[editovat | editovat zdroj]Pásmo 2,4 GHz zahrnuje standardy IEEE 802.11b, IEEE 802.11g, IEEE 802.11n a IEEE 802.11ax (Wi-Fi 6). V pásmu 2,4 GHz je definováno 14 kanálů, které jsou od sebe vzdáleny 5 MHz s výjimkou 12 MHz prostoru před kanálem 14.[6]
| Kanál | F0 (MHz) | Frekvenční rozsah (MHz) |
Většina světa |
Česko | Severní Amerika |
Japonsko |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2412 | 2401–2423 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 2 | 2417 | 2406–2428 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 3 | 2422 | 2411–2433 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 4 | 2427 | 2416–2438 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 5 | 2432 | 2421–2443 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 6 | 2437 | 2426–2448 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 7 | 2442 | 2431–2453 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 8 | 2447 | 2436–2458 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 9 | 2452 | 2441–2463 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 10 | 2457 | 2446–2468 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 11 | 2462 | 2451–2473 | Ano | Ano | Ano | Ano |
| 12 | 2467 | 2456–2478 | Ano | Ano | Ne[B 1] | Ano |
| 13 | 2472 | 2461–2483 | Ano | Ano | Ne[B 1] | Ano |
| 14 | 2484 | 2473–2495 | Ne | Ne | Ne | Jen 11b[B 2] |
Pásmo 5 GHz pro Česko
[editovat | editovat zdroj]Pásmo 5 GHz zahrnuje standardy IEEE 802.11a, IEEE 802.11n, IEEE 802.11ac, IEEE 802.11ax, IEEE 802.11be. V pásmu 5 GHz je až 200 kanálů, ale nejsou všechny definovány. Číslo kanálu určuje střední frekvenci a šířku kanálu. Kanály s větší šířkou překrývají ty s menší šířkou, takže je k dispozici například 38 nepřekrývajících se kanálů o šířce 20 MHz. Pro některé frekvence nejsou menší (10 MHz) nebo větší šířky (40, 80 a 160 MHz) definovány, takže jsou k dispozici například jen tři nepřekrývající se kanály 160 MHz, ale nejsou pro ně využity všechny dostupné frekvence.
| Kanál | F0(MHz) | Frekvenční rozsah (MHz) |
Šířka kanálu (MHz) |
Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 36 | 5180 | 5170–5190 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 40 | 5200 | 5190–5210 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 44 | 5220 | 5210–5230 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 48 | 5240 | 5230–5250 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 52 | 5260 | 5250–5270 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 56 | 5280 | 5270–5290 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 60 | 5300 | 5290–5310 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 64 | 5320 | 5310–5330 | 20 | Pouze uvnitř budov |
| 100 | 5500 | 5490–5510 | 20 | |
| 104 | 5520 | 5510–5530 | 20 | |
| 112 | 5560 | 5550–5570 | 20 | |
| 116 | 5580 | 5570–5590 | 20 | |
| 120 | 5600 | 5590–5610 | 20 | |
| 124 | 5620 | 5610–5630 | 20 | možné rušení s meteoradarem 5630 MHz Brdy |
| 128 | 5640 | 5630–5650 | 20 | možné rušení s meteoradarem 5630 MHz Brdy a 5645 MHz Skalky |
| 132 | 5660 | 5650–5670 | 20 | |
| 136 | 5680 | 5670–5690 | 20 | |
| 140 | 5700 | 5690–5710 | 20 |
Pásmo 6 GHz
[editovat | editovat zdroj]Americká FCC během Trumpovy administrativy alokovala téměř celé 6 GHz pásmo pro bezlicenční použití, primárně pro Wi-Fi (1,200 MHz v rozsahu 5.925–7.125 GHz). Předpokladem pro toto rozhodnutí bylo, že většinu telefonních volání budou v budoucnosti zajišťovat Wi-Fi sítě (Voice over Wireless LAN, resp. VoWiFi). Čínský regulátor však v roce 2023 oznámil, že velké části tohoto rozsahu přidělí operátorům mobilních 5G sítí, což by západní provozovatele mobilních sítí znevýhodnilo.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ARTICLE 1 - Terms and Definitions [online]. International Telecommunication Union, 19 October 2009. S. 1.15. Dostupné online.
- ↑ Využívání vymezených rádiových kmitočtů. ctu.cz [online]. Český telekomunikační úřad [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Využívání vymezených rádiových kmitočtů | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Stanice RLAN. rlan.ctu.cz [online]. Český telekomunikační úřad [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/12.2019-10 | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ IEEE 802.11-2016: Wireless LAN Medium Access Control (MAC) and Physical Layer (PHY) Specifications. [s.l.]: IEEE, 14 December 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-5044-3645-8. DOI 10.1109/IEEESTD.2016.7786995. S. Table 15-6—DSSS PHY Frequency Channel Plan.
- ↑ a b RUDLE, Jan. Seznam - Frekvence Wi-Fi 2,4Ghz, 5Ghz, 10Ghz, 24Ghz, 60Ghz - kanály - ČR - Česká republika. Rudle [online]. 2021-08-22 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.
- ↑ DANO, Mike. American 5G proponents sweat over China's new 6GHz push. LightReading [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
