IS-4
| IS-4 | |
|---|---|
 Tank IS-4 v muzeu v Kubince | |
| Typ vozidla | těžký tank |
| Země původu |  SSSR |
| Historie | |
| Návrh | 1943–1946 |
| Období výroby | 1946–1949 1951 (IS-4M) |
| Vyrobeno kusů | 250 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 4 |
| Délka | 9,79 m |
| Šířka | 3,26 m |
| Výška | 2,48 m |
| Hmotnost | 60 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 30–250 mm |
| Hlavní zbraň | 122mm kanón D-25T |
| Sekundární zbraně | 2× 12,7mm kulomet DŠK 1938 |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | dieselový dvanáctiválec V-12 |
| Výkon | 750 k (559 kW) |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | 40 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 12,5 k/tunu |
| Dojezd | 200 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
IS-4 (Objekt 701) byl sovětský těžký tank z 40. let 20. století, který se měl stát protiváhou německého tanku PzKpfw VI B Königstiger a současně nástupcem tanku IS-2.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Vývoj byl zahájen v létě roku 1943, v čeljabinském tankovém závodě, tedy ještě o něco dříve než vývoj tanku IS-3. Tank vznikl čistě jako iniciativa závodu a byl vyvíjen v přísném utajení a to i před nadřízenými ze strany velení Rudé armády. Důvodem tohoto utajení byla obava z okamžitého zákazu dalšího vývoje a zrušení celého projektu. Tank totiž nezanedbatelně překračoval direktivu o hmotnosti nově vyvíjených tanků, která měla činit maximálně 46 tun. První prototyp byl vyroben v roce 1944 a ve stejném roce byly provedeny zkoušky odolnosti proti sovětským i německým dělostřeleckým zbraním různých ráží. IS-4 v nich prokázal vyšší odolnost než tank IS-2.
IS-4 byl do výzbroje Rudé armády schválen v dubnu 1946, ale první kusy byly dodány armádě až roku 1947. Důvodem byly počáteční potíže (hlučnost motoru, ventilace věže, nedostatečný výkon motoru), které si vyžádali řadu výrobních změn.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]IS-4 byl těžce pancéřovaný tank, jehož pancíř byl v nejsilnějším místě, tedy na přední části odlévané věže, silný 250 milimetrů. Věž měla proměnlivou tloušťku, její boky byly silné 200 milimetrů, zadní část pak 170 milimetrů a byla usazena v přední části trupu. Svou nízkou siluetou navazuje na svého předchůdce IS-2, oproti kterému je ale ještě o téměř půl metru nižší. Korba tanku byla svařena ze silných pancéřových plátů o tloušťce od 100 do 160 milimetrů, které byly svařeny pod ostrými úhly, což dále zvyšovalo odolnost tanku.
Jako pohonná jednotka sloužil dieselový dvanáctiválec V-12 o výkonu 750 koní, který měl teoreticky dovolovat dosáhnout maximální rychlost 43 km/h. Nedostačující objem vnitřních palivových nádrží tanku doplňovaly vnější palivové nádrže upevněné po stranách zadní části korby. Ovšem ani tato dodatečná zásoba paliva nedovolovala dojezd o mnoho větší, než 200 km a při jízdě v terénu, tedy při spotřebě kolem 650 l/100 km se tato vzdálenost ještě rapidně snížila.
Hlavní výzbroj tanku tvořil osvědčený tankový kanón D-25T o ráži 122 milimetrů. Tento kanón byl schopen probít 145 milimetrů pancíře na vzdálenost jednoho kilometru. Kanón vycházel z polního děla A-19 a používal s ním shodnou, dělenou munici. Jeho slabinou bylo, vzhledem k velikosti nábojů, malé množství vezené munice, které činilo pouhých 30 nábojů. Sekundární výzbroj pak tvořily dva velkorážné kulomety DŠK ráže 12,7 milimetrů. Jeden byl spřažen s kanónem tanku a druhý umístěn v otočném věnci na střeše vozidla.
Výroba a nasazení
[editovat | editovat zdroj]V roce 1944 bylo vyrobeno celkem 5 prototypů s označením Objekt 701 a čísly 0 až 4. Prototypy s číslem 1 a 2 byly poté přestavěny a dostaly nové čísla 5 a 6. Sériová výroba tanků IS-4 byla zahájena v roce 1946 a zastavena v roce 1949. Za toto období bylo vyrobeno 219 kusů, přičemž 155 z nich opustilo výrobní linku v roce 1948. V roce 1951 bylo vyrobeno 25 kusů modernizované verze IS-4M a 217 dříve vyrobených kusů bylo modernizováno na tento standard. Celkový počet vyrobených strojů včetně prototypů se pohybuje 250, některé zdroje hovoří až o 258 kusech.[1][2]
| Rok | 1944 | 1945 | 1946 | 1947 | 1948 | 1949 | 1950 | 1951 | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet vyrobených kusů | 5 prototypů | – | 6 | 46 | 155 | 12 | – | 25 vyrobeno + 217 modernizováno | 5 prototypů + 244 sériových kusů |
Většina strojů sloužila na dálném východě, konkrétně u hranic s Koreou v době krize kolem korejské války a poté při hranicích s Čínou tvořených řekami Amur a Ussuri, kde nakonec sloužily jako statické pevnůstky. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dva stroje IS-4. Jeden je umístěn v tankovém muzeu Kubinka u Moskvy a druhý stojí, spolu s několika dalšími stroji v dálněvýchodním městě Čita, ležícím v Zabajkalském kraji.
Objekt 245
[editovat | editovat zdroj]Mimo tanku IS-4 Objekt 701 existoval i shodně označený tank továrního značení Objekt 245, což byl IS-2 vyzbrojený kanónem D-10T ráže 100 mm. Tento stroj, vyvinutý v Leningradu, se nikdy nedostal do sériové výroby.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ IS-4 : Sovětský svaz (SOV). Valka.cz [online]. 2020-12-19 [cit. 2025-11-29]. Dostupné online.
- ↑ ALEXE, Pavel. IS-4 (Object 701) [online]. 2024-04-26 [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iosif Stalin tank na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ivo Pejčoch a Svatopluk Spurný: Obrněná technika 4. SSSR 1919–1945 (2. část). Ares, Vašut 2002, ISBN 80-86158-18-7
- Ivo Pejčoch : Těžké tanky. Svět křídel 2010, ISBN 978-80-86808-76-5
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu IS-4 na Wikimedia Commons - (rusky) Informace o IS-4 a fotografie
- (anglicky)
