Hydra (ostrov)
| Hydra | |
 Poloha ostrova | |
| Stát |
 Řecko |
|---|---|
| Zeměpisné souřadnice | 37°21′ s. š., 23°28′ v. d. |
| Osídlení | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hydra (řecky Ύδρα) je řecký ostrov patřící do Argosaronskeho souostroví, obydlený je Arvanity.
Od pevniny Peloponnésu je oddělen úzkým průlivem. Ostrov je podlouhlý, protáhlý v západovýchodním směru. Jeho délka v podlouhlém směru je přibližně 35 km, zatímco šířka ve směru příčném jen zřídka překročí 5 km. Vnitrozemí ostrova je hornaté a, zvláště na jižní straně, bohaté na mimořádné příkré srázy. Obydlená je převážně severní, k pevnině přivrácená strana ostrova. Zde se nachází i správní centrum ostrova, stejnojmenné město Hydra.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Ve starověku byl ostrov znám pod jménem Υδρέα ((H)ydrea) což zřejmě poukazuje na mnohé prameny, které se nacházejí v jeho vnitrozemí. Ve dvanáctém století př. Kr. Hydru osídlili Dórové. V šestém století př. Kr. patřil ostrov nedalekému přístavnímu městu Ermioni, které ho však prodalo řeckému ostrovu Samos. Ve starověku byla místní populace velmi malá. Hydra byla osídlena větším počtem obyvatel až v byzantském období, asi od šestého století. Ve třináctém století, během nadvlády Evropanů v Řecku, většina obyvatel ostrov opustila. Od roku 1566 tento pravděpodobně neobydlený ostrov ovládli Turci.
V šestnáctém století zde byli usazeni albánští Arvaniti, jakož i Řekové z Peloponézu. Arvanité se z důvodu pravoslavného náboženství označili za Řeky, ale na Hydře se mluvilo arvanitštinou. V tomto období zde byly postaveny domy, které na rozdíl od ostatních řeckých ostrovů měly především epirský styl architektury, jelikož Arvanité pocházeli z tohoto území.
Od sedmnáctého století je Hydra důležitým centrem řeckého lodního obchodu spolu s ostrovy Chios, Psara a Spetses. Z Hydry pocházeli mnozí významní rejdaři, jako jsou rodiny Miaoulisů, Tombazisů a Vokosů. Během řecké války za nezávislost zde místní lodní magnát Andreas Miaoulis porazil tureckou flotilu. Z Hydry pocházela i slavná kapitánka ve válce za nezávislost, Laskarina Bouboulina, revolucionář a pozdější premiér Antonios Kriezis a Pavlos Kountouriotis, kapitán ve válce za nezávislost a pozdější prezident.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Hydra je známá svou nekompromisní politikou zákazu motorové dopravy a úzkostlivým hlídáním charakteru výstavby. Striktními omezeními dopravy jsou známy všechny ostrovy v sarónském zálivu včetně Porosu, ale pouze na Hydře je motorová doprava zakázána úplně (k říjnu 2008 jsou uděleny tři výjimky: jednomu vozidlu ambulance a dvěma vozidlům na sběr odpadků). Dopravu na ostrově zajišťují osli a mezci. Díky úzkostlivé kontrole charakteru zástavby si sídla na Hydře dodnes zachovávají svou původní atmosféru. Toto vše láká na Hydru velké množství náročných turistů preferujících alternativnější dovolenkové žánry. Hydra je také, jako jedno z mála míst v Řecku, rájem pěších turistů. Mnoho místních obyvatel stále ovládá arvanitštinu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ydra na slovenské Wikipedii.
