Hohenzollern (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hrad Hohenzollern)
Hrad Hohenzollern
Hrad Hohenzollern
Hrad Hohenzollern
Účel stavby

rodový hrad

Základní informace
Výstavba11. století
StavebníkHohenzollernové
Pojmenováno poHohenzollernové
Poloha
Adresapoblíž Hechingenu, NěmeckoNěmecko Německo
Nadmořská výška843 m
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Hohenzollern (německy Burg Hohenzollern) stojí na 855 m vysokém kopci asi 50 km jižně od německého Stuttgartu a poblíž města Hechingen. Dle tohoto hradu byla nazvána okolní krajina Hohenzollernsko. Je sídlem rodu Hohenzollernů, kteří se dostali k moci ve středověku a vládli Prusku a Braniborsku až do konce první světové války.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní hrad byl postaven v první polovině 11. století, ale byl zničen po desetiměsíčním obléhání v roce 1423. Druhá, větší a masivnější stavební etapa hradu proběhla v letech 1454–1461. Na konci 18. století ale hrad ztratil svou strategickou důležitost a postupně se začal rozpadat.

Třetí stavební etapa hradu byla v letech 1846–1867. Avšak až do roku 1945 se v tomto hradu neusadil žádný ze členů rodu. Teprve poté se sem přestěhoval pruský korunní princ Vilém Pruský se svou manželkou Cecilií. Oba jsou zde také pohřbeni.

Hrad je v soukromém vlastnictví rodu Hohenzollernů, 3/4 vlastní princ Jiří Bedřich Pruský a 1/4 princ Karel Bedřich Hohenzollern. Kdykoliv princ Jiří s rodinou pobývá na hradě, vlaje na věži pruská vlajka.

V současné době je na hradě historická expozice pruské historie. Mezi nejzajímavější exponáty patří koruna Viléma II. nebo osobní věci Fridricha II. Velikého.

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. How A Cure for Wellness Marries Horror and Beauty in Set Design [online]. architecturaldigest.com, 2017-2-14 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]