Hladké sedlo
| Hladké sedlo | |
|---|---|
 Hladké sedlo nad jezerem Zadni Staw Polski (polské popisky) | |
| Základní informace | |
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Výška sedla | 1994 m n. m. |
| Severní část | |
| Stát |  Polsko |
| Kraj vojvodství | Malopolské vojvodství |
| Chata | Schronisko Pięciostawiańskie |
| Povodí | Roztoka |
| Jihozápadní část | |
| Stát |  Slovensko |
| {{{pojem vyššího celku2}}} | Prešovský kraj |
| Chata | Grand Hotel Permon |
| Povodí | Tichý potok |
| Poloha | |
  Hladké sedlo | |
| Souřadnice | 49°12′31,1″ s. š., 20°0′44,3″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hladké sedlo (polsky Gładka Przełęcz, maďarsky Sima-hágó, německy Glatter Pass, 1994 m n. m.) je jedno z nejnižších sedel v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Nachází se mezi Hladkým štítem a Valentkovou. Svahy od sedla spadají na polské straně do Doliny Pięciu Stawów Polskich a na slovenské do doliny Zadná Tichá (větev Tiché doliny). Sedlo bylo pro přechod hřebene využíváno zejména na přelomu 19. a 20. století. První letní (zaznamenané) překročení sedla uskutečnil v roce 1827 Albrecht von Sydow, zimní pak v roce 1910 Julia Zembatowa a Józef Lesiecki. V roce 1889 vybudovalo Towarzystvo Tatrzańskie cestu z Doliny Pięciu Stawów Polskich přes Hladké sedlo do Tiché doliny. Za 2. světové války byla využívána pašeráky a uprchlíky. V současné době je polská část stezky uzavřena. Značená cesta je pouze na slovenské straně.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]- po červené
značce ze sedla Závory (15 min).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gładka Przełęcz na polské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hladké sedlo na Wikimedia Commons
Panorama
[editovat | editovat zdroj]