Hertha Sponerová
| Hertha Sponerová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. září 1895 Nisa |
| Úmrtí | 27. února 1968 (ve věku 72 let) Ilten |
| Bydliště | Německo |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu (do 1920) Univerzita Tübingen |
| Povolání | fyzička a chemička |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Oslu (od 1934) Dukeova univerzita (1936–1966) Kalifornská univerzita v Berkeley |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1952) professor emeritus |
| Choť | James Franck (od 1946) |
| Příbuzní | Margot Sponer (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hertha Sponerová (1. září 1895 Nisa Německé císařství – 27. února 1968 Ilten Západní Německo) byla německá fyzička a chemička, která přispěla k moderní kvantové mechanice a molekulární fyzice a byla první ženou na fakultě fyziky Dukeovy univerzity. Byla starší sestrou filoložky a odbojářky Margot Sponerové.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Hertha Sponerová se narodila v Nise (Nysa) v pruském Slezsku a zde získala středoškolské vzdělání. Rok studovala na univerzitě v Tübingenu, poté se zapsala na univerzitu v Göttingenu, kde v roce 1920 získala doktorát pod vedením Petera Debyeho. Během svého působení na univerzitě v Tübingenu byla asistentkou Jamese Francka. V roce 1921 byla spolu s několika dalšími ženami jednou z prvních, které v Německu získaly doktorát z fyziky spolu s právem vyučovat vědu na německé univerzitě. V říjnu 1925 získala stipendium Rockefellerovy nadace k pobytu na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde zůstala rok.[2] Během svého působení v Berkeley spolupracovala s R. T. Birgem a vyvinula metodu, která se dnes nazývá Birge-Sponerova metoda pro určování disociačních energií.[3]
Do roku 1932 Sponerová publikovala asi dvacet vědeckých prací v časopisech jako Nature a Physical Review a stala se docentkou fyziky. V roce 1933 James Franck rezignoval a odešel z Göttingenu a o rok později, když se Hitler dostal k moci, byla ze své pozice propuštěna kvůli stigmatizaci žen v akademickém prostředí nacisty. V roce 1934 se Sponerová přestěhovala do Osla, kde vyučovala na univerzitě v Oslu jako hostující profesorka, a v roce 1936 nastoupila na Dukeovu univerzitu, kde působila jako profesorka až do roku 1966, kdy se stala emeritní profesorkou, kterou byla až do své smrti v roce 1968.[4]
Během své akademické kariéry se Sponerová věnovala výzkumu v oblasti kvantové mechaniky, fyziky a chemie. Byla autorkou a publikovala řadu studií, z nichž mnohé vznikly ve spolupráci se slavnými fyziky, včetně Edwarda Tellera. Přispěla k rozvoji vědy mnoha poznatky, včetně aplikace kvantové mechaniky na molekulární fyziku a práce o absorpčních spektrech v blízké ultrafialové oblasti. Na katedře fyziky Dukeovy univerzity založila spektroskopickou laboratoř, která byla později přestěhována do vlastní nové budovy.[2]
Sponerová se v roce 1946 provdala za Jamese Francka. Zemřela v Iltenu v Dolním Sasku.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hertha Sponer na anglické Wikipedii.
- ↑ Eine vergessene Widerstandskämpferin. berlingeschichte.de [online]. [cit. 2024-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-06.
- ↑ a b Hertha Sponer | Department of Physics. physics.duke.edu [online]. [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ BIRGE, R. T.; SPONER, H. The Heat of Dissociation of Non-Polar Molecules. Physical Review. 1926-08-01, roč. 28, čís. 2, s. 259–283. Dostupné online [cit. 2024-03-27]. ISSN 0031-899X. DOI 10.1103/PhysRev.28.259. (anglicky)
- ↑ a b Hertha Sponer - Component of : Early Ideas in the History of Quantum Chemistry.. www.quantum-chemistry-history.com [online]. [cit. 2024-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-11.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hertha Sponerová na Wikimedia Commons
