Henry Bessemer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Henry Bessemer
Narození 19. ledna 1813
Charlton, Hertfordshire
Úmrtí 15. března 1898 (ve věku 85 let)
Londýn
Místo odpočinku hřbitov ve West Norwoodu
Povolání inženýr, vynálezce a metalurg
Ocenění člen Královské společnosti
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Bessemer (19. ledna 1813, Charlton15. března 1898, Londýn) byl anglický vynálezce, jehož postup výroby oceli (viz Bessemerův konvertor) znamenal revoluci v průmyslu. Byl autorem stovky dalších vynálezů, které na rozdíl od jiných vynálezců dokázal sám také podnikatelsky využít.

Život[editovat | editovat zdroj]

Henry Bessemer se narodil 19. ledna 1813 v Charltonu, asi 50 km severně od Londýna. Jeho otec Anthony Bessemer se narodil v Londýně, ale v 21 letech odešel do Paříže, kde pro pařížskou mincovnu zkonstruoval kopírovací frézku na výrobu razidel z velkých plastických modelů. Za zdokonalení optického mikroskopu byl ve 26 letech přijat do Francouzské akademie věd, ale Francouzská revoluce jej donutila vrátit se zpět do Anglie. Vynalezl stroj na výrobu zlatých šperkových řetízků a vybudoval na ně úspěšnou továrnu, kde zprvu pracoval i syn Henry.

Vynálezce[editovat | editovat zdroj]

Henryho první úspěšný vynález byl stroj na výrobu bronzového prášku do "zlatých" barev, který dokázal vyrábět čtyřicetkrát levněji než když se vyráběl ručně a dovážel z Norimberku. Když se v roce 1837 oženil, našel ve svém švagru schopného spolupracovníka. Najal dům v Londýně, v různých částech Anglie nechal vyrobit jednotlivé celky strojů, které smontoval a zařídil si vlastní výrobu. Celý proces držel v tajnosti 35 let a do budovy za celou tu dobu mělo přístup pouze 5 lidí, členů rodiny. Roku 1848 si dal patentovat proces kontinuální výroby plochého skla, ale neměl s ním úspěch. Zato získal bohaté zkušenosti s konstrukcí pecí, což pak bohatě využil.

Bessemerův konvertor[editovat | editovat zdroj]

Bessemerův konvertor
Henry Bessemer (1880)

Britská armáda hledala způsob, jak levněji vyrábět ocel pro děla. Až do Bessemerova vynálezu byla k dispozici pouze křehká a nespolehlivá litina, anebo pracně vyráběná svářková ocel. Řada litinových mostů se zřítila kvůli lomu jednotlivých součástí, podobně praskaly litinové kolejnice a litinová děla. Bessemer na problému pracoval v letech 1850-1855 a roku 1856 patentoval svůj konvertor a popsal jej v novinách. Hruškovitá sklopná nádoba obsahovala roztavené surové železo, kterým probublával vzduch. Tím se železo čistilo a zbavovalo nežádoucích příměsí, včetně přebytečného uhlíku. Při praktickém nasazení se ukázalo, že vzhledem k proměnlivému složení surového železa výsledky nejsou uspokojivé a Bessemer se rozhodl výrobu realizovat sám. Ve Sheffieldu vybudoval hutní závody, kde se uhlík nejprve téměř úplně vyloučil a dodatečně přidával v přesně určeném množství. Proces stál zlomek ceny dosavadních postupů a tak mohla ocel postupně nahradit litinu nejen při výrobě děl. "Bessemerování" se už dnes sice neužívá, bylo však jedním z nejdůležitějších vynálezů v celé průmyslové revoluci.

Další vynálezy[editovat | editovat zdroj]

Bessemer získal více než 129 patentů, od vojenských zbraní a děl přes razidla na plastické poštovní známky až po šroubový lis na cukrovou třtinu. Roku 1868 zkonstruoval loď, jejíž kabina byla zavěšena tak, aby se ani při rozbouřeném moři nekývala a pasažéři netrpěli mořskou nemocí. Prototyp lodi však pobořil přístavní hráz a investoři ztratili zájem.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za své vynálezy získal řadu ocenění, roku 1879 se stal členem Královské společnosti a královna Viktorie ho povýšila do šlechtického stavu. Roku 1895 byl zvolen čestným členem American Academy of Arts and Sciences a jeho jméno nese osm amerických měst.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Bessemer. Sv. 3, str. 890
  • Ottův slovník naučný, heslo Bessemerův pochod. Sv. 3, str. 890

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]