Helena Nelipčićová
| Helena Nelipčićová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1375 |
| Úmrtí | 1422 (ve věku 46–47 let) |
| Otec | Ivan Nelipčić |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helena Nelipčićová (chorvatsky Jelena Nelipčić, † 1422) byla chorvatská šlechtična z rodu Nelipčićů se sídly v dalmatském Záhoří, později prvním sňatkem vévodkyně ze Splitu a druhým sňatkem bosenská královna.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Helena byla dcerou knížete Jana II. Nelipčiće a jeho manželky Markéty ze šlechtického rodu Meriniů ze Splitu. Její otec byl syn Jana I. Nelipčiće. Její bratr Jan III. Nelipčić byl chorvatský bán s rozsahem vlády od pohoří Velebit po řeku Cetinu.
Vévodkyně ze Splitu[editovat | editovat zdroj]
V roce 1401 se Helena provdala za knížete Hrvoje Vukčiće Hrvatiniće, hlavního člena chorvatského šlechtického rodu Hrvatinićů, a prvního ze tří největších feudálů středověké Bosny, což znamenalo významné věno.[1] Hrvoje Vukčić Hrvatinić byl chorvatský bán, velkovévoda bosenský a o dva roky později byl povýšen na splitského vévodu.[1][2] Helena byla římská katolička, ale její manžel byl členem bosenské církve.[3]
V roce 1416 však Helenin manžel zemřel a ona se stala bohatou vdovou s rozsáhlým panstvím po zesnulém manželovi. Velmi brzy se stala předmětem návrhů ke sňatku.
Královna Bosny[editovat | editovat zdroj]
Vévodkyně Helena se provdala za bosenského krále Štěpána Ostoju a stala se tak bosenskou královnou. Její věno zahrnovalo majetek jejího prvního manžela, jako například královské město Jajce. Toto věno také bylo důvodem, proč se o ni Štěpán Ostoja ucházel, přestože byl ženatý. Proto se se svou manželkou Kujavou rozvedl. Také on byl členem bosenské církve.[4]
Druhé vdovství[editovat | editovat zdroj]
Po dvou letech manželství, v roce 1418, se Helena znovu stala vdovou. Nástupcem jejího zesnulého manžela byl Štěpán Ostojić, jeho syn s první manželkou Kujavou. Jako královna vdova neměla Helena ani vliv, ani moc. Kujava, matka nového krále a se opět stala mocnou a s Helenou se dostávala do častých konfliktů.[5] Ty skončily v létě 1419, kdy Helenu nechal její nevlastní syn uvěznit. O tři roky později bývalá za záhadných okolností královna Helena ve vězení zemřela.[1]
Potomci[editovat | editovat zdroj]
Je možné, že Balša Hercegović byl Heleniným synem z prvního manželství, což se však zatím nepodařilo prokázat.[6] Kromě něj nejsou známy žádné další děti.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelena Nelipić na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Sveučilište u Zagrebu. Institut za hrvatsku povijest; Radovi, 1987
- ↑ Dostupné online.
- ↑ John Van Antwerp Fine: The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest, University of Michigan Press, 1994
- ↑ John Van Antwerp Fine, Bosnian Institute; The Bosnian Church: Its Place in State and Society from the Thirteenth to the Fifteenth Century, Saqi in association with The Bosnian Institute, 2007
- ↑ Krunoslav Draganović, Poviest hrvatskih zemalja Bosne i Hercegovine, Hrvatsko kulturno društvo "Napredak", 1942
- ↑ Dubravko Lovrenović, Da li je Jelena Nelipčić bila majka Balše Hercegovica, Istorijski zbornik 7, Banja Luka, 1986
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Nelipčićová na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Kujava Radinovićová |
|
bosenská královna 1416–1418 |
|
Nástupce: Dorota Gorjanská |