Helen B. Taussigová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Helen Brooke Taussigová
Narození 24. května 1898
Cambridge
Úmrtí 20. května 1986 (ve věku 87 let)
Chester County
Příčina úmrtí autonehoda
Místo pohřbení Hřbitov Mount Auburn
Alma mater Bostonská univerzita
Lékařská škola Johnse Hopkinse
Kalifornská univerzita v Berkeley
Harvard Medical School
Univerzita Johnse Hopkinse
Povolání kardioložka
Ocenění E. Mead Johnson Award (1947)
Premio Feltrinelli (1954)
Laskerova-DeBakeyova cena za klinický medicínský výzkum (1954 a 1954)
Gairdner Foundation International Award (1959)
Prezidentská medaile svobody (1964)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Helen Brooke Taussigová (24. květen 1898 – 20. květen 1986) byla americká kardioložka, zakladatelka oboru dětské kardiochirurgie. Proslavila se rozvojem operativní metody, která zachránila život dětem s vrozenou srdeční vadou, tzv. Fallotovou tetralogií, nazývanou syndrom modrých dětí. Tato metoda byla v praxi poprvé uplatněna v nemocnici Johna Hopkinse v Baltimore. Je známá pod názvem operace Blalock-Taussig (někdy též Blalock-Thomas-Taussig), což jsou příjmení lékařů, kteří se podíleli na jejím provedení.

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Helen Taussigová se narodila v Cambridge v Massachusetts jako nejmladší ze čtyř dětí ekonoma Franka W. Taussiga, který vyučoval na Harvardu a byl poradcem prezidenta Woodrowa Wilsona, a Edith Taussigové, rozené Guildové, jedné z prvních studentek na dívčí koleji Radcliffe. Matka zemřela, když bylo Helen jedenáct let. Ona sama byla často nemocná, učila se doma, při tom bojovala s dyslexií. Po maturitě na Cambridgské dívčí škole v r. 1917 studovala nejprve dva roky na Radcliffe College a později na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde v r. 1921 získala titul bakaláře. Chtěla studovat medicínu, ale na Harvardu v té době ženy ještě nepřijímali, proto se zapsala do kurzů anatomie na Bostonské univerzitě. Ve studiu pokračovala na Johns Hopkins Univesity School of Medicine v Baltimore a v r. 1927 ji ukončila s titulem doktorky medicíny. Nastoupila jako řadová lékařka do nemocnice Johna Hopkinse v Baltimore, kde pracovala rok na oddělení kardiologie a dva roky na dětském oddělení. V té době byla postižen poruchou sluchu a musela používat naslouchátko. Naučila se také odezírat ze rtů a vyšetřovat pacienty pomocí svých prstů.[1]

Profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1930 se Taussigová stala vedoucí nově zřízeného oddělení dětské kardiologie, kde pracovala až do r. 1963, kdy se stala emeritní profesorkou pediatrie. Věnovala se revmatické horečce a vrozeným srdečním vadám, především Fallotově tetralogii. Zjistila příčinu cyanózy novorozenců, tzv. syndromu modrých dětí a navrhla operační řešení spočívající ve spojení podklíčkové tepny s plícnicí, kterým se zvýší množství krve protékající a okysličované plícemi. První operace v roce 1944, která vedla ke zmírnění cyanózy, byla úspěšná a rychle si získala celosvětový ohlas. Provedl ji tým v čele s chirurgem Alfredem Blalockem a jeho asistentem Vivianem Thomasem. Metoda nese podle svých tvůrců název Blalock-Taussig (někdy také Blalock-Thomas-Taussig). V roce 1947 vyšla Taussigové kniha Vrozené malformace srdce, v níž popsala nejen nové diagnostické techniky, ale také různé typy možných chirurgických výkonů. Stala se jednou ze základních učebnic kardiochirurgie.[2][1]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Taussigová odešla do penze v roce 1963, ale byla stále aktivní. Pokračovala v pedagogické práci, přednášela, psala. Dvacet let působila v Delawarském přírodovědeckém muzeu, kde pokračovala ve výzkumech srdce. Na ptačích srdcích zkoumala genetický základ pro určité vrozené srdeční vady. Obhajovala používání zvířat v lékařském výzkumu, bojovala za legalizaci potratů. za rozšíření paliativní a hospicové péče. Angažovala se v hnutí za zákaz podávání léku Thalidomid (Contergen) těhotným ženám, protože způsoboval poškození plodu.

Taussigová neměla vlastní rodinu, ale udržovala časté styky se sourozenci, kolegy i bývalými pacienty. Milovala svou zahradu a každý rok v květnu pořádala pro své přátele a spolupracovníky zahradní slavnost. Při té příležitosti probíhala odborná diskuse a jednání, která jí umožňovala udržet kontakt s problematikou a podílet se na jejím vývoji.

20. května 1986, čtyři dny před 88. narozeninami, zahynula při dopravní nehodě, když řídila auto s přáteli, které vezla k místním volbám.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V r. 1965 se jako první žena a první dětská kardioložka stala prezidentkou American Heart Association.

V roce 1947 jí Francie udělila řád Čestné legie. V USA získala mnoho ocenění a čestných medailí. V roce 1957 byla přijata za členku Americké Akademie umění a věd, v r. 1975 byla zvolena do Národní akademie věd (NAS) . Byla členkou mnoha odborných profesních společností, mezi jiným Americké pediatrické společnosti, Společnosti pro pediatrický výzkum, ACP American College of Physicians.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helen B. Taussig na anglické Wikipedii.

  1. a b c Galerie ženských osobností - Helen Brooke Taussigová. Brno. 2005-10-31. Dostupné online [cit. 2018-09-19]. (česky) 
  2. CODR, Milan; HOŘEJŠÍ, Jaroslav. Přemožitelé času sv. 6. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. S. 85-89.