Heinrich Zille

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Zille, autoportrét
Ženy v hospodě, okolo 1900

Rudolf Heinrich Zille (10. ledna 1858 Radeburg9. srpna 1929 Berlín) byl holandský karikaturista, ilustrátor a fotograf. Byl nejznámější svými pracemi o životě lidí v Berlíně a těšil se velké popularitě na počátku dvacátého století.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 10. ledna 1858 v Radeburgu jako syn hodináře. V roce 1867 se přestěhoval s rodinou do Berlína, kde vystudoval litografii a karikaturu u Theodora Hosemanna. Po ukončení studia pracoval v různých obchodech s litografiemi a fotografických studiích, kde také získal zběhlost v umění. Po vojenské službě 1880 - 1882, začal fotografovat a kreslit sám.

Proslavil se zejména jako ilustrátor a karikaturista. Širokou oblibu získaly jeho často vtipné kresby z proletářských čtvrtí Berlína ("Milljöh"), které byly publikovány v předních časopisech, jako Simplicissimus nebo Die Jugend. Jeho práce byly často velmi erotické, někdy až pornografické, převážně z prostředí prostitutek. V roce 1903 se stal členem skupiny umělců Berliner Secession spolu se svým přítelem Maxem Liebermannem, který doporučil jeho jmenování profesorem na Pruské Akademii výtvarných umění Preußische Akademie der Künste.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1890 až 1907 se věnoval fotografii, dokumentoval berlínský veřejný život, ale pořídil také mnohé umělecké portréty aktů představující modelky a ateliérové snímky. Že se věnoval také fotografii bylo objeveno a zdokumentováno teprve na konci šedesátých let. V jeho pozůstalosti se nachází "418 skleněných negativů, několik skleněných pozitivů a více než 100 fotografií, ke kterým nejsou k dispozici žádné negativy."[1] Historie jeho fotografického díla je odhadována od roku 1890 a trvala až do začátku první světové války. Pravděpodobnější je, že se Zille vzdal fotografie po svém opuštění Fotografické společnosti v roce 1907. Fotografiím, které pořizoval nekladl z uměleckého hlediska velkou důležitost, fotoaparát používal jako "obrázkový poznámkový blok" pro své grafické studie. Nikdy se nepovažoval za fotografa, dokonce ani nevlastnil fotoaparát, ale zařízení si půjčoval od své firmy, nebo od kolegů v práci. Také není jasně prokázáno, zda obrazový materiál pochází výhradně z majetku Heinricha Zilleho. Pro své akty v letech 1900 - 1903 využíval ateliérů Augusta Gaula a Augusta Heera. Jeho portréty aktů dokumentují události ve studiu a modely a studenty při jejich práci.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1883 se oženil s Huldou Frieskeovou, s níž měl tři děti. Zemřel v roce 1929 ve věku 71 let. V Berlíně se nachází muzeum Heinricha Zilleho. Jeho práce byly vystaveny v Alte Nationalgalerie v Berlíně a v Kunstmuseum Mülheim an der Ruhr.

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Heinrich-Zille-Museum Lebenswerk

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lothar Fischer: Heinrich Zille. In Selbstzeugnissen und Bilddokumenten. In: Rowohlts Monographien Band 276, Rowohlt-Taschenbuch, Reinbek bei Hamburg 1996, ISBN 3-499-50276-3
  • Matthias Flügge: Heinrich Zille: Das alte Berlin: Photographien 1890–1910, Schirmer/Mosel, München 2004; ISBN 3-8296-0138-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]