Hans Hesse

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hans Hesse
Narození 1470
Úmrtí 16. století
Povolání malíř a pozlacovač
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Hesse (* kolem 1470, činný v letech 1497 – 1539) byl německý malíř pozdní gotiky a rané renesance.

Život[editovat | editovat zdroj]

O místě narození a školení Hanse Hesse není nic známo, ze stylu malby však lze předpokládat, že získal malířské vzdělání v Norimberku (Michael Wolgemut ?). Od roku 1497 je doložena jeho práce v Sasku (Dittmannsdorf) a kolem roku 1500 už patrně pobýval ve Zwickau, kde si roku 1506 zřídil dílnu a spolupracoval s řezbářem Peterem Breuerem na oltáři pro Chemnitz. Roku 1506 se mohl zdržovat v Annabergu, kde byl muž stejného jména odsouzen za zabití. Nelze s jistotou potvrdit že se jedná o tutéž osobu.

Krátce nato se Hesse usadil v blízkém městě Annaberg, zbohatl koupí a prodejem domů a stal se váženým občanem města. Jeho dílna získala množství zakázek na oltáře v Annabergu a okolí. Po roce 1524 pracoval hlavně pro zákazníky v Čechách (Želina, Vintířov, Horní Mokropsy, Teplice). Naposled je zmíněn v dokumentech roku 1539 a předpokládá se, že toho roku zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Oltář v Jakobikirche, Chemnitz
Oltář v Sankt Annen, Annaberg-Buchholz, zadní strana

Prvním doloženým dílem Hanse Hesse je oltářní triptych pro kostel v Dittmannsdorfu, který byl postaven v letech 1150-1250 jako poutní kostel na česko-saské stezce. Na centrálním panelu je Svatá Trojice, na levém křídle Panna Mariasv. Jeroným, na pravém sv. Anna Samotřetí a sv. Jan z Patmosu.[1] Roku 1505 byl vysvěcen hlavní oltář kostela Johanniskirche v Saské Kamenici, na kterém Hesse spolupracoval s Peterem Breuerem. Oltář je nyní umístěn v hlavním městském kostele Jakobikirche (St. Jakobi) v Saské Kamenici.

Nejznámějším dílem Hanse Hesse je zadní strana tzv. Horního oltáře (Bergaltar) v Annabergu, kde je na několika panelech velmi realisticky znázorněna těžba rud, jejich zpracování a výroba mincí. Obrazy mají reálnou perspektivu a barevnou diferenciaci prostorových plánů od hnědí v popředí po modré hory v dálce. Na přední straně gotického oltáře jsou vyřezávané scény Umučení Krista a malované výjevy ze života Panny Marie.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1497 Oltářní triptych Svaté trojice, Dittmannsdorf
  • 1498 Malovaná okna, kostel Neumark, Plauen
  • 1500 Epitaf Baldassara Teufela, Dom Sankt Marien, Zwickau
  • 1503 Madona na půlměsíci, Marienkirche Zwickau (nyní Schlossbergmuseum, Chemnitz)
  • 1503 Madona na půlměsíci, epitaf rodiny Gülden, Meissen, Albrechtsburg (nyní státní sbírky Drážďany)
  • 1505 Křídla bývalého hlavního oltáře Johanniskirche (nyní Schlossbergmuseum, Chemnitz)
  • 1505 Křídlový oltář Johaniskirche (nyní v Jakobikirche), Chemnitz, s řezbářem Peterem Breuerem
  • 1501 Pieta, Jakobikirche, Goslar
  • 1513 Hlavní oltář, evangelická farnost a bývalý Kolegiátní kostel Panny Marie, Chemnitz-Ebersdorf
  • 1515 Wolfgangův oltář (Wolfgangsaltar), St.-Katharinen-Kirche, Annaberg-Buchholz[2]
  • Sv. Kateřina, pravděpod. část epitafu zakladatele Gurlitta, kostel sv. Anny (Sankt Annen), Annaberg-Buchholz
  • 1515/20 Oltář rodiny Pflugk (Panna Maria na půlměsíci, sv. Kateřina s rodinou Pflugk), kostel sv. Anny (Sankt Annen), Annaberg-Buchholz
  • 1520/22 Annaberský oltář, kostel sv. Anny (Sankt Annen), Annaberg-Buchholz
  • 1522 Pašijový cyklus, celkem dvanáct desek oltáře, proboštský kostel Narození Panny Marie, Roudnice nad Labem[3]
  • 1523/24 Bývalý hlavní oltář františkánského kostela, Annaberg-Buchholz
  • po 1524 Oltář sv. Barbory (dílna Hanse Hesse), původně kostel sv. Vavřince v Želině, nyní Oblastní muzeum v Chomutově[4]
  • po 1524 Oltář z Vintířova (Podunajská škola, okruh H. Hesse ?), kostel sv. Markéty ve Vintířově, nyní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě[5]
  • 1530 Predela s postavami evangelistů (Predela Švihovských), Národní galerie v Praze[6]
  • kolem 1530 Oltářní křídla se sv. Petrem, sv. Kateřinou, sv. Barborou, sv. Pavlem (okruh H. Hesse), kostel sv. Václava v Libkovicích, nyní Regionální muzeum v Teplicích[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hans Hesse, oltář v Dittmannsdorfu
  2. Wolfgangsaltar
  3. ČRO Mozaika, Pašijový cyklus Hanse Hesseho v Roudnici, 2010
  4. Royt J, 2015, s. 156-159
  5. Royt J, 2015, s. 153-155
  6. Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, s. 107
  7. Royt J, 2015, s. 160-161
  • Článek byl přeložen z německé Wikipedie. Články: Hans Hesse, Dittmannsdorf (Gornau), Stadtkirche St. Jakobi (Chemnitz), St. Annenkirche (Annaberg-Buchholz)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Royt, Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách, 1340-1550, 352 str., Karolinum Praha 2015, ISBN 9788024631745
  • Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 107
  • Jan Royt, Hans Hesse - Pašijový cyklus z kostela Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem, katalog výstavy, 2011, ISBN 978-80-85053-98-2
  • Gotthard B. Schicker: Hans Hesse oder Hannß Heße in Dicknischl – Erzgebirgsleute von damals und heute, Druck- und Verlagsgesellschaft Marienberg mbH, 2008, ISBN 978-3-931770-76-1
  • Walter Fellmann: Sachsen-Lexikon, Koehler & Amelang Verlagsgesellschaft mbH, München Berlin, 2000, ISBN 3-7338-0234-9
  • Kunstdenkmäler in der DDR – Bezirke Dresden, Karl-Marx-Stadt, Leipzig – Ein Bildhandbuch, Edition Leipzig, 2. verbesserte Auflage 1989, ISBN 3-361-00249-4
  • Ingo Sandner: Hans Hesse – Ein Maler der Spätgotik in Sachsen, VEB Verlag der Kunst, Dresden 1983
  • Ingo Sandner, Vergleichende Untersuchungen am künstlerischen Werk des obersächsischen Malers Hans Hesse. Diss. Phil. Univ. Leipzig 1977
  • Hans Burkhardt: Hans Hesse in Annaberg-Buchholz. Altes und Neues aus dem Leben des berühmten Malers. In: Sächsische Heimatblätter Heft 1/1971, S. 1–5
  • Hans Hesse. In: Ulrich Thieme, Felix Becker u. a.: Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Band 16, E. A. Seemann, Leipzig 1923, S. 590f

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]