Haakon Sigurdsson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Haakon Sigurdsson
Håkon jarl.jpg
Narození Desetiletí od 930
Úmrtí 995
Melhus
Národnost Seveřané
Manžel(ka) Tora Skagesdatter
Děti Eric Haakonsson
Sweyn Haakonsson
Aud Haakonsdottir z Lade
Bergljot Håkonsdatter
Rodiče Sigurd Haakonsson a Bergljot Toresdatter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haakon Sigurdsson (asi 937995) byl faktickým vládcem Norska zhruba v letech 975995. Byl synem Sigurda Haakonssona, což byl kníže Trøndelagu, kraje ve vnitrozemí Norska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Haakon se stal knížetem po smrti svého otce, který zemřel rukou mužů krále Haralda II. v roce 961. Král Harald byl sám zabit v Dánsku v roce 970, přičiněním Haakona Sigurdssona, který se stal spojencem dánského krále Haralda Modrozuba. Mezi jarlem Haakonem a Haraldovými bratry vypukla občanská válka, ale vítězem byl Haakon.[1]

Haakon vládl Norsku jako vazal Haralda Modrozuba, ale ve skutečnosti byl nezávislým vládcem. Byl nábožensky založen a velmi lpěl na starých severských bozích. Když se mu Harald Modrozub pokusil vnutit křesťanství, porušil svou věrnost Dánsku. Následná dánská invaze byla odražena v bitvě u Hjørungavåg v roce 986.

V roce 995 do Norska vrátil jeden z potomků krále Haralda Krásnovlasého Olaf Tryggvasson. Haakon rychle ztratil veškerou podporu a oblibu u lidu. Nakonec byl zabit svým přítelem a sluhou Tormodem Karkem. Tormod sám však byl za zradu svého pána popraven.

Jeho synové Eirik Håkonson a Sveinn Hákonarson se po smrti otce uchýlili pod ochranu švédského krále Olofa Skötkonunga. Po smrti Olafa Tryggvassona v bitvě u Svoldu v roce 1000 se stali regenty Norska. Jeho dcerou mohla být Aud Haakonsdottir z Lade, možná manželka švédského krále Erika Vítězného.

Oehlenschlägerova tragédie [editovat | editovat zdroj]

Život Haakona Sigurdssona se dočkal také literárního zpracování dánským básníkem Adamem Oehlenschlägerem v jeho tragédii Hakon Jarl napsané za šest týdnů v roce 1805 během jeho pobytu v Halle, po té co přečetl ságu Heimskringla od Snorriho Sturlusona. Téma je zpracováno jako konflikt mezi pohanstvím a křesťanstvím. Oehlenschlägerova hra se později stala základem pro symfonickou báseň Hakon Jarl Bedřicha Smetany.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haakon Sigurdsson na anglické Wikipedii.

  1. [1] Sturluson, Snorri ; Eiríkr Magnúson (trans.); Óláfs saga Tryggvasonar, chapters 12 to 14, in Heimskringla, 1905

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Harald II. Norský
Znak z doby nástupu Vládce Norska
975995
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Olaf I. Tryggvason