Hóm jašt

Hóm jašt („uctívání Haomy“) je zarathuštrický hymnus na posvátný nápoj haoma a stejnojmenné božstvo tohoto nápoje. Je součástí Avesty, přes svůj název však nepatří do části zvané jašty, ale do části zvané Jasna a tvoří její kapitoly 9 až 11.

Hóm jašt představuje významný ohlas starší indoíránské mytologie. Odkazuje na starobylého opojného haomu/sómu, jenž byl v gáthách (nejstarším zarathuštrickém textu) ostře odsouzen. Zároveň jako první zmiňuje řadu postav, které mají své protějšky ve védské mytologii, například Vívahvant-Vivasván, Jima-Jama nebo Thraétaona-Trita Áptja, přičemž dva poslední jmenování jsou také významnými postavami mnohem pozdější Firdausího Knihy králů.

Obsah

Jasna 9 vypráví o tom, jak se Zarathuštra, rozdělávající oheň a recitující gáthy, setkal s Haomou, jenž je titulován jako dúraoša (snad „smrt odvracející“), a nabádal ho, aby jej lisoval k požívání a chválil. Poté se Zarathuštra Haomy zeptal na první z lidí, jež lisovali haomu, a ten mu uvede následující jména, jež jsou následována sérií vzývání a popisů blahodárných účinků haomy:

• Vívahvant, otec Jimy
• Áthvja, otec Thraétaony
• Thrita, otec Urváchašaji a Keresáspy
• Pourušáspa, otec Zarathuštry

Jasna 10 se zaobírá haomou především jako rostlinou a z ní lisovanou šťávou. Taktéž zmiňuje, že haoma byl vytvořen a uložen na hoře Hará „dovedným bohem“, nejspíše protějškem védského Tvaštara, a že je roznášen po světě ptáky. Jašt končí vzývání Zarathuštrovy aši a fravašiů.

Jasna 11 počíná výčtem kleteb, kterými stihne Skot, Kůň a Haoma ty, jež s nimi nezachází správným způsobem. Poté pokračuje výčtem částí těl, jež Haomovi náleží při oběti, a končí sérií citací z gáth.

Externí odkazy

• Encyclopædia Iranica - Hom Jast