Gunnar Ekelöf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gunnar Ekelöf
G Ekelöf (cropped).jpg
Narození 15. září 1907
Stockholm
Úmrtí 16. března 1968 (ve věku 60 let)
Sigtuna
Povolání překladatel, básník a spisovatel
Alma mater Uppsalská univerzita
Významná díla Non Serviam
Diwan on the Prince of Emgion
Ocenění Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ10697740 (1949)
Doblougova cena (1951)
Velká cena Devíti (1951)
Bellman Prize (1953)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3436254 (1957)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bengt Gunnar Ekelöf (15. září 1907 Stockholm16. března 1968 Sigtuna) byl švédský spisovatel, překladatel a literární kritik.

Pocházel ze zámožné rodiny, jeho mládí však poznamenala předčasná smrt otce v důsledku syfilidy a nepřátelské vztahy s otčímem.[1] Studoval na Uppsalské univerzitě, věnoval se hudbě a orientálním jazykům, školu však nedokončil a odjel do Paříže, kde se seznámil s avantgardním uměním. Překládal do švédštiny díla Guillauma Apollinaira a Thomase Stearnse Eliota. V roce 1931 začal přispívat do časopisu Spektrum a o rok později vydal první sbírku. Byl také aktivní v levicové organizaci Clarté. Ve třicátých letech patřil k průkopníkům moderní poezie ve Švédsku, jeho tvorba byla ovlivněna surrealisty, Ezrou Poundem i východní filosofií.[2] Pro Ekelöfovu poezii byl charakteristický volný verš, jazykové experimenty i návaznost na reflexivní lyriku Edith Södergranové. Vydal patnáct básnických sbírek a čtyři knihy esejů. K jeho nejznámějším knihám patří Non Serviam, kde definoval svoji pozici outsidera ve švédské společnosti. V šedesátých letech vytvořil své vrcholné dílo nazvané Byzantská trilogie, inspirované cestami po Středomoří.[3] Zemřel v roce 1968 na rakovinu jícnu a svůj popel nechal vysypat do řeky Paktolós, známé z antických mýtů.

V roce 1951 získal Doblougovu cenu a Velkou cenu Devíti, v roce 1958 se stal členem Švédské akademie a v roce 1966 mu byla udělena Literární cena Severské rady. Třikrát obdržel Bellmanovu cenu (1963, 1961 a 1967). V roce 1989 byla založena Ekelöfova společnost, která uděluje vlastní literární cenu.

V roce 1966 vyšel český výbor z Ekelöfova díla nazvaný Opus incertum (přeložili Josef Hiršal a Josef Vohryzek).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Authors Calendar Dostupné online
  2. Britannica Dostupné online
  3. Aarhus University Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]