Greillenstein (zámek)

Greillenstein
Poloha
Adresa	Greillenstein 1, Röhrenbach, Rakousko
Souřadnice	48°39′30,96″ s. š., 15°30′52,2″ v. d.
Další informace
Kód památky	31772
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Greillenstein je renesanční zámek nacházející se v obci Röhrenbach v okrese Horn v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Historie

První písemná zmínka o osadě Greillenstein pochází ze 13. století, a první zmínka o stejnojmenném hradu je z roku 1313, kdy byl objekt majetkem rodu Grellenů. V roce 1479 bylo panství v držení pánů z Dachbeckh, později patřilo Hohenfelderům a pánům z Volkra.

Panství Greillenstein v roce 1534 koupil baron Johann Lorenz z Kuefsteinu a jeho syn baron Hans Georg III. z Kuefsteinu nechal ve druhé polovině 16. století starý hrad přestavět na zámek. Architektonické práce měl v letech 1570–1580 na starost italský stavitel.

Greillenstein byl správním sídlem třech rozsáhlých panství (Feinfeldu, Schauensteinu a Greillensteinu) ve Waldviertelu a sloužil jako reprezentativní letní sídlo rodu.

Greillenstein nebyl během třicetileté války závažněji poškozen, ale Hans Jacob von Kuefstein musel zámek v roce 1620 opustit, jelikož jej obsadil vůdce katolické ligy Maxmilián I. Bavorský. V roce 1618 se zde sešli Maxmilián Bavorský, hrabě Tilly a polní maršál hrabě Bucquoy aby dohodli společnou taktiku pro nadcházející válku. Krátce před koncem třicetileté války byl zámek obsazen Švédy, ale nebyl poničen.

Mezi lety 1700 až 1720 vznikla v zámeckém areálu obora, objekt byl doplněn o barokní vodotrysk se sochou draka chrlícího vodu a 24 soškami trpaslíků; byla též vybudována nová příjezdová cesta. Ve dvoře bylo postaveno několik barokních váz podle návrhů Johnna Fischera z Erlachu (1656–1723). Vnitřní vybavení se většinou zachovalo v originálním stavu a bylo částečně doplněno.

V 19. století se tu zdržoval umělec Franz Grillparzer (1791–1872), jehož sestřenice se provdala za tamního správce. Také tu pobýval Anton Romako (1832–1889), jehož talent objevila a propagovala hraběnka Marie Magda z Kuefsteinu.

Po skončení druhé světové války přesídlil hrabě Johann Ferdinand V. z Kuefsteinu se svou rodinou natrvalo na Greillenstein, a rod zde bydlel až do roku 1960. Od tohoto roku je zámek zpřístupněn veřejnosti.

Architektura

Zámku Greillenstein má čtyři křídla kolem čtvercového atria. Má dvě Piano nobile. Na jižní straně je velká věž s bránou. Přes zámecký příkop je postaven most s barokními kamennými sochami. Před zámkem je velký anglický park zbudovaný v průběhu 17. a 18. století.

Kaple v jižní věži má původní renesanční výzdobu. Slavnostní síň se nachází v západním křídle, "Turecký sál" s portrétem sultána Murada IV. je v severním křídle. Zařízení "Velké knihovny" pochází částečně ze 17. století, kde je kazetový strop, který se dnes nachází jen na zámku Laxenburg, zatímco zařízení v "Malé knihovně" je z 16. století a je úplně zachovalé. Jsou tu uloženy staré úřední spisy bývalého zemského soudu. V zámku jsou krby a dveře ze 16. století, rokoková kamna, obrazy ze 17. až 19. století a mnoho dalších hodnotných exponátů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Greillenstein na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Greillenstein na Wikimedia Commons
Schloss Greillenstein auf Burgen-Austria
[1] Seite des Schlosses Greillenstein

Související články

Seznam hradů a zámků v Rakousku