Gramin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gramin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název1-(1H-indol-3-yl)-N,N-dimethylmethanamin
Ostatní názvydonaxin
Sumární vzorecC11H14N2
Identifikace
Registrační číslo CAS87-52-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)201-749-8
PubChem6890
ChEBI28948
SMILESCN(C)CC1=CNC2=CC=CC=C21
InChI1S/C11H14N2/c1-13(2)8-9-7-12-11-6-4-3-5-10(9)11/h3-7,12H,8H2,1-2H3
Vlastnosti
Molární hmotnost174,24 g/mol
Teplota tání138,5 °C (411,6 K)[1]
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
H-větyH314 H318}[1]
P-větyP260 P264 P280 P301+330+331 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P310 P321 P363 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gramin (také nazývaný donaxin) je indolový alkaloid nacházející se v několika druzích rostlin. Gramin v nich má pravděpodobně obrannou funkci, protože je pro mnoho organismů toxický.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Gramin se vyskytuje v trsti rákosovité (Arundo donax),[3][4] javoru stříbrném (Acer saccharinum),[5] ječmenu (Hordeum),[2][4] a chrasticích (Phalaris)[4].

Účinky a toxicita[editovat | editovat zdroj]

Gramin funguje jako agonista adiponektinového receptoru 1 (AdipoR1).[6]

LD50 graminu je 44,6 mg/kg iv u myší a 62,9 mg/kg iv u krys.[7]

Bylo provedeno několik studií zabývajících se toxicitou u hmyzu škodícího plodinám a souvisejícího využití graminu jako insekticidu.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gramine na anglické Wikipedii.


  1. a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6890
  2. a b Corcuera, L. J. Biochemical Basis of the Resistance of the Barley to Aphids. Phytochemistry. 1993, s. 741–747. DOI 10.1016/0031-9422(93)85267-U. 
  3. Orechoff, A.; NORKINA, S. Über die Alkaloide von Arundo Donax L.. Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft. 1935, s. 436–437. DOI 10.1002/cber.19350680312. 
  4. a b c Cheeke, P. R. Toxicants of Plant Origin, Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 1989. ISBN 0-8493-6990-8. S. 172. 
  5. Pachter, I. J.; ZACHARIAS, D. E.; RIBEIRO, O. Indole Alkaloids of Acer saccharinum (the silver maple), Dictyoloma incanescens, Piptadenia colubrina a Mimosa hostilis. Journal of Organic Chemistry. 1959, s. 1285–1287. DOI 10.1021/jo01091a032. 
  6. Sun Y, Zang Z, Zhong L, Wu M, Su Q, Gao X, Zan W, Lin D, Zhao Y, Zhang Z. Identification of adiponectin receptor agonist utilizing a fluorescence polarization based high throughput assay. PLoS ONE. 2013, s. e63354. DOI 10.1371/journal.pone.0063354. PMID 23691032. 
  7. Erspamer, V. Pharmacology of Indolealkylamines. Pharmacological Reviews. 1954, s. 425–487. Dostupné online. PMID 13236482. 
  8. Corcuera, L. J. Effects of Indole Alkaloids from Gramineae on Aphids. Phytochemistry. 1984, s. 539–541. DOI 10.1016/S0031-9422(00)80376-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]