Gnadenhüttenský masakr

Gnadenhüttenský masakr (anglicky Gnadenhutten massacre), známý také jako Moravský masakr (Moravian massacre) je pojem používaný v souvislosti s povražděním 96 křesťanských amerických indiánů americkými milicemi z Pensylvánie dne 8. března 1782 během války za nezávislost. Incident se udál v misijní vesnici moravských bratří Gnadenhütten, která se nacházela poblíž dnešního města Gnadenhutten v Ohiu.

Příčiny, průběh, důsledky

Během americké války za nezávislost došlo k mnoha útokům na hranicích a nesčetnému množství masakrů a únosů. Obě strany konfliktu měly na své straně Indiány, ale Britové získali přece jen větší podporu domorodců, kteří byli aktivní především při útocích na osady v Pensylvánii a New Yorku. Na obou stranách panovala vůči všem o neutralitu se snažícím Indiánům podezřívavost, že špehují pro nepřítele či ho tajně podporují. V roce 1781 zajistila část Hurónů (Wyandotů) a Delawarů (Lenapů) křesťanské Indiány z moravských misí Davida Zeisbergera – jednalo se většinou o Delawary – a donutila je přemístit do osady „Captive Town“ (Zajatecké město) na řece Sandusky. Britové mezitím pozvali Davida Zeisbergera a jeho hlavního pomocníka Johna Heckeweldera do Detroitu, kde se museli zodpovídat z údajné zrady – měli informovat Američany z Fort Pitt o britských pohybech. Po několikaměsíčním věznění a soudu byli nakonec osvobozeni.

Mezitím asi 100 misijních Indiánů opustilo v únoru 1782 „Captive Town“, neboť zde začali trpět hlady. Vydali se do svých starých moravských vesnic v Ohiu, kde chtěli získat jídlo. Začátkem března 1782 byla skupina překvapena a zajata útočnou jednotkou 160 milicionářů z Pensylvánie vedenou Davidem Williamsonem. Američané nejprve tvrdili, že jim zajistí ochranu a doprovodí do Fort Pitt, ale poté, co všechny Indiány shromáždili na jednom místě v osadě Gnadenhütten, je zajistili a obvinili z nájezdů na pohraniční oblasti a z napomáhání nepřátelským Indiánům. Delawarové to odmítli. Milicionáři zasedli k poradě a hlasováním rozhodli, že všechny Indiány zabijí. Jen 18 Američanů bylo proti, někteří z nich po tomto rozhodnutí opustili skupinu. Indiáni byli svázáni a umístěni do dvou domů a bylo jim sděleno, co je čeká. Domorodci si vyžádali jeden den na přípravu na smrt - modlení a zpěv písní. 8. března 1782 členové milic Indiány zabili palicemi a tomahavky a skalpovali je – šlo o 28 mužů, 29 žen a 39 děti. Dva chlapci masakru unikli (jeden z nich skalpovaný) a podali o něm svědectví. Jednotka milice následně vesnici vyplenila a spálila a totéž učinila s dalšími indiánskými osadami poblíž.

John Heckewelder se o několik let později do vesnice vrátil a ostatky zabitých pohřbil. Žádný z členů milice nebyl za tento čin postaven před soud či obviněn. Mnozí lidé z pohraničí měli zato, že šlo o spravedlivou odplatu za indiánské nájezdy. Mínění většiny ostatních Američanů bylo rozdílné, ale v době probíhajících bojů hlas spravedlnosti zanikl. George Washington vydal v reakci na tento masakr doporučení, aby se žádný americký voják nenechal zajmout Indiány živý. Delawarové samozřejmě toužili po pomstě a během následujících let skutečně umučili několik amerických zajatců jako formu odplaty – v roce 1789 dokonce jednoho z účastníků masakru kapitána Charlese Bilderbacka.

Zajímavost

Moravští bratři založili ještě jednu misijní osadu zvanou Gnadenhütten. Nacházela se v Pensylvánii (nyní Lehighton). V listopadu 1755 během francouzsko-indiánské války byla napadena profrancouzskými Indiány a 11 osadníků bylo pobito. Tato událost se někdy s Gnadenhüttenským masakrem z roku 1782 plete.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gnadenhutten massacre na anglické Wikipedii.

Související články

Moravští indiáni

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gnadenhüttenský masakr na Wikimedia Commons
The Story of The Moravian Massacre “A Day of Shame” 96 Christians bludgeoned to death in church while praying. By Jim Cummings (2005).
The 1782 Volunteer Militia from Washington County, Pa. And their Moravian Indian victims. By George C. Williston (2001).