Gmina Gilowice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
gmina Gilowice
gmina Gilowice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresŻywiec
gmina Gilowice
gmina Gilowice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha28,1 km²
Počet obyvatel6 327 (2020)[1]
Hustota zalidnění224,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.gilowice.pl
Označení vozidelSZY
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gmina Gilowice je vesnická obec v okrese Żywiec ve Slezském vojvodství. V letech 1975–1998 vesnice byla pod správou vojvodství Bílsko. V letech 1976–1991 byla součástí gminy Gilowice-Ślemień. V obci žije přibližně 6 300[1] obyvatel.

Gmina se skládá ze dvou vesnic Gilowice a Rychwałd. Sídlo gminy je v Gilowicích.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Gmina leží v Żywiecké kotlině na jižních svazích Malých Beskyd (Beskid Mały). Vesnice Gilowice s částí Gilowice–Rozcięta se rozkládá v údolí řeky Łenkawy, Rychwałd leží v údolí potoka Nawieśnik.[2]

Rozloha gminy je 28,15 km², z toho je 68 % orná půda a 23 % připadá na lesy.[3]

Sousední gminy[editovat | editovat zdroj]

Gmina sousedí s gminami Łękawica, Ślemień, Świnna, Jeleśnia a městem Żywiec.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi Gilowice je z roku 1324 a pochází z Svatopetrského haléře a Volumia Legum, kde byla nazývána Gigersdorf sue Gerowicz. Ves Rychwałd je doložen v 15. století. Na začátku 20. století byla založena škola. V roce 1940 byla z obce vysídlena jedna třetina obyvatel a dosazeno 52 německých osídlenců, kteří zabrali 80 % půdy. Nad tři sta obyvatel bylo v době druhé světové války uvězněno a odesláno do koncentračních táborů.

Farnost[editovat | editovat zdroj]

V Rychwaldě vznikla farnost v roce 1472. V roce 1547 byl vysvěcen dřevěný kostel svatého Ondřeje apoštola krakovským biskupem Erazmem Ciołkem. V roce 1658 byl postaven oltář Panny Marie Rychwałdské, který byl o deset let později prohlášen za zázračný. V 18. století vlivem šíření kultu Panny Marie Rychwałdské byl postaven nový barokní zděný kostel zasvěcený svatému Mikuláši a vysvěcen 2. srpna 1756. V roce 1947 sanktuarium převzali do péče františkáni.[5][6]

Dřevěný kostel svatého Ondřeje apoštola byl rozebrán a v roce 1757 přenesen do Gilowic.[7] Zároveň starý Gilowický kostel z roku 1635 byl rozebrán a z jeho materiálu byla postavena v roce 1757 hřbitovní kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Rychwałdě.[8] Filiální farnost od roku 1890 náležela pod farnost v Rychwałdě a od roku 1925 se stala samostatmou farností.[9]

Kostel náleží pod římskokatolickou farnost svatého Ondřeje apoštola v Gilowicích děkanátu Żywiec diecéze bílsko-żywiecké, je zapsána ve vojvodském seznamu památek pod registračním číslem 1/36/60 z 30. prosince 1960 a také A-484/87 z 23. února 1987[10] a je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gilowice (gmina) na polské Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. Położenie. www.gilowice.pl [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-18. 
  3. Gmina Gilowice: urzędy, instytucje i statystyki - Informator REGIOsetu. www.regioset.pl [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  4. Działki Gilowice - gmina wiejska | Geoportal360.pl. geoportal360.pl [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  5. Historia - Sanktuarium Matki Bożej Rychwałdzkiej. www.rychwald.franciszkanie.pl [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  6. Rychwałd Sanktuarium Matki Boskiej Rychwałdzkiej. www.gilowice.pl [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-18. 
  7. Kościół parafialny pw. św. Andrzeja Apostoła - Zabytek.pl. zabytek.pl [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. (polsky) 
  8. Kościoły drewniane. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2020-06-21]. GILOWICE województwo śląskie, powiat żywiecki. Dostupné online. 
  9. Gilowice Kościół pw. św. Andrzeja Apostoła. www.gilowice.pl [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-18. 
  10. Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. S. 137 (polsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]