Glykolové štěpení

Glykolové štěpení je druh organické oxidační reakce, při kterém se štěpí vazby mezi atomy uhlíku vicinálních diolů (glykolů) a vazby dvou kyslíkových atomů na příslušné atomy uhlíku se stávají dvojnými. Produkty mohou být ketony nebo aldehydy.

Glykolové štěpení má význam v laboratořích, kde slouží k určování struktur cukrů. Po provedení štěpení lze prozkoumat ketonové a aldehydové produkty a určit původní polohu hydroxylových skupin.

Činidla

Ke glykolovému štěpení se nejčastěji používají kyselina jodistá (HIO₄), (diacetoxyjod)benzen (PhI(OAc)₂) a octan olovičitý (Pb(OAc)₄), v prvním případě se proces nazývá Malapradova reakce, ve druhém jde o Criegeeovu oxidaci. Tyto reakce probíhají nejlépe, když se může vytvořit cyklický reaktivní meziprodukt, kde jsou kyslíkové atomy propojeny atomem jodu nebo olova. Kruh se následně rozpadá, přičemž zaniká vazba uhlík–uhlík a vznikají karbonylové skupiny.

Pokud je substituentem atom vodíku, tak se vytvoří aldehyd, v případě řetězce zakončeného atomem uhlíku vzniká keton.

Glykolové štěpení s použitím octanu olovičitého vytváří cyklický meziprodukt.

Alkeny reagují s horkým koncentrovaným roztokem manganistanu draselného (KMnO₄) za vzniku glykolů. Po provedení této dihydroxylace může KMnO₄ štěpit glykoly na aldehydy či ketony; pokud se vytvoří aldehyd, tak jej lze dále zoxidovat na karboxylovou kyselinu. Volbou koncentrace činidla a teploty reakční směsi je možné reakci zastavit u glykolu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glycol cleavage na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Glykolové štěpení na Wikimedia Commons
• www.cem.msu.edu
• Oxidace polysacharidů pomocí jodistanů