Gletscherbahn Kaprun
| Gletscherbahnen Kaprun Aktiengesellschaft | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1965 |
| Sídlo | Kaprun,  Rakousko |
| Adresa sídla | Kitzsteinhornplatz 1a, 5710 |
| Souřadnice sídla | 47°12′28,66″ s. š., 12°41′25,48″ v. d. |
| Klíčoví lidé |
|
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | horské železnice |
| Obrat | 40,9 milionů eur (2016/17) |
| Zaměstnanci | 272 |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | kitzsteinhorn.at |
| ISIN | AT0000A10ZR5 |
| LEI | 5299001S879NO04TJI15 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gletscherbahn Kaprun je název několika lanovek v rakouské obci Kaprun, které vedou na horu Kitzsteinhorn. Provozovatelem je společnost Gletscherbahnen Kaprun AG, kterou 1. srpna 1963 založily Tauernkraftwerke AG, obec Kaprun a spolková země Salcbursko za účelem rozvoje ledovce v celoroční lyžařské středisko (Alpincenter Kaprun).
Přehled
[editovat | editovat zdroj]Tabulkový přehled lanových drah (vleky nejsou zahrnuty) GBK:
| Lanová dráha | Druh | Uvedení do provozu |
Nadmořská výška dolní stanice (v m) |
Nadmořská výška horní stanice (v m) |
Délka (v m) |
Kapacita cestujících za hodinu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Gletscherjet 1 | 24kabinová lanovka | 2001 | 911 | 1 979 | 2 508 | 1 800 |
| Gletscherjet 2 | 15místná monokabelová gondola | 2002 | 1 978 | 2 450 | 1 460 | 2 200 |
| Gletscherjet 3 | Kombinovaný výtah s 10místnými kabinkami a 8místnými lavicemi | 2015 | 2 448 | 2 628 | 1 010 | 3 600 |
| Gletscherjet 4 | 10místná monokabelová gondola | 2015 | 2 628 | 2 926 | 1 150 | 3 326 |
| Panoramabahn | 8místná monokabelová gondola | 1991 | 928 | 1 979 | 2 549 | 1 850 |
| Gipfelbahn | Kabinová lanovka (60 osob) | 1966/1981 | 2 452 | 3 029 | 2 200 | 600 |
| Gletscher-Shuttle | nadzemní lanová dráha | 1990 | 2 928 | 3 020 | 257 | 500 |
| 6er-Sonnenkarbahn | 6sedačková lanovka s ochrannými kryty proti povětrnostním vlivům | 1997 | 2 414 | 2 673 | 759 | 3 000 |
| 2er-Sonnenkarbahn | 2sedačková lanovka | 1987 | 2 414 | 2 611 | 780 | 1 440 |
| Langwiedbahn | 4sedačková lanovka s ochrannými kryty proti povětrnostním vlivům | 1990 | 1 976 | 2 453 | 1 505 | 2 200 |
| Gratbahn | 4sedačková lanovka s ochrannými kryty proti povětrnostním vlivům | 1992 | 2 450 | 2 656 | 1 127 | 2 670 |
| 6er-Kristallbahn | 6místná sedačková lanovka s ochrannými kryty proti povětrnostním vlivům a vyhřívanými sedadly | 2007 | 2 265 | 2 678 | 1 820 | 2 600 |
| 8er-Schmiedingerbahn | 8místná sedačková lanovka s ochrannými kryty proti povětrnostním vlivům a vyhřívanými sedadly | 2016 | 2 530 | 2 775 | 721 | 2 900 |
| Maiskogelbahn | 10místná monokabelová gondola | 2018 | 748 | 1 570 | 3 813 | 2 800 |
| Almbahn Kaprun | 6sedačková lanovka s ochrannými kryty proti povětrnostním vlivům | 2006 | 1 125 | 1 733 | 2 206 | 2 000 |
| 3K Maiskogel-Langwied | 32místná trikabelová lanovka | 2019 | 1 570 | 1 975 | 4 311 | 2 700 |
Gletscherbahn Kaprun 1
[editovat | editovat zdroj]Gletscherbahn Kaprun 1 je tříúseková visutá lanová dráha, která byla uvedena do provozu 12. prosince 1965. Díky jejímu zpřístupnění ledovců Schmiedingerkees a Maurerkees se Kitzsteinhorn stal první ledovcovou lyžařskou oblastí v Rakousku.
Úseky 1 a 2
[editovat | editovat zdroj]Kabinová lanovka byla uvedena do provozu 12. prosince 1965. Nejnižší úsek z Kapruner Thörl na Salzburger Hütte měl délku 2 028 metrů s výškovým rozdílem 970 metrů. Druhý úsek lanovky začínal u Salzburger Hütte, vedl kolem Krefelder Hütte do Alpincenter a výškový rozdíl činil 554 metrů.
Druhý úsek velkokabinové obousměrné lanové dráhy byl v roce 1990 nahrazen novou čtyřsedačkovou lanovkou (Langwiedbahn) a první úsek byl v roce 1991 nahrazen novou osmimístnou gondolovou lanovkou (Panoramabahn).
Úsek 3
[editovat | editovat zdroj]
Gletscherbahn Kaprun 3 je třetím úsekem lanovky na Kitzsteinhorn, která byla uvedena do provozu 26. listopadu 1966. Byla postavena společnostmi Elin, Waagner-Biro a Swoboda a navržena jako velká gondolová lanovka se dvěma kabinami (každá s kapacitou 60 osob). Jezdí z dolní stanice Alpincenter ve výšce 2453 m n. m. do stanice na severozápadním hřebeni Kitzsteinhornu ve výšce 3029 m n. m. Délka této lanovky je 2 208 metrů a její maximální sklon činí 42 %. Doba jízdy činí 8,5 minuty a maximální rychlost 36 km/h.
Gletscherbahn Kaprun 3 má dva podpůrné sloupy, které byly až do výstavby lanovky Ha Long Queen ve Vietnamu nejvyššími podpůrnými sloupy lanovky na světě. Jedná se o 113,6 metru vysokou ocelovou příhradovou konstrukci, která je zasazena do čtvercového betonového bloku o délce strany 17 metrů, jenž je umístěn na skalním zubu. Konstrukce se skládá z centrální ocelové trubky o průměru 2,2 metru, v níž je umístěn výtah pro údržbu a žebřík. Tento tubus je podepřen osmi parabolickými ocelovými vzpěrami o průměru 500 milimetrů. Tyto vzpěry jsou k centrálnímu tubusu připojeny každých 10 metrů. Původní výška podpěrného sloupu činila 103 metrů. Od té doby byla dvakrát navýšena, nejprve na 106,9 metrů a nakonec na 113,6 metrů. Stavba byla zahájena a dokončena v roce 1966.[1]
Gletscherbahn Kaprun 2
[editovat | editovat zdroj]
Gletscherbahn Kaprun 2 (GBK 2) byla pozemní lanová dráha, která byla uvedena do provozu 23. března 1974 po přibližně dvou a půl letech výstavby. Vzhledem k prudkému nárůstu počtu návštěvníků již Gletscherbahn Kaprun 1 nestačila, a proto se v roce 1969 začala plánovat výstavba druhé lanovky. Navzdory vysokým nákladům na stavbu ve výši přibližně 197 milionů šilinků bylo rozhodnuto o výstavbě podzemní lanové dráhy, neboť mohla fungovat bez ohledu na počasí. Slavnostní položení základního kamene projektu se uskutečnilo 19. listopadu 1971, tunel byl hlouben převážně pomocí tunelovacího stroje a vrtné práce byly dokončeny zhruba po roce. Dne 21. března 1974 bylo vydáno povolení k provozu tehdy největší lanové dráhy na světě – první den provozu nového systému nastal 23. března 1974 po ukončení zkušebního provozu.[2][3][4]
Dráha měla délku přibližně 3 900 metrů, přičemž prvních 625 metrů vedlo přes ocelový most k portálu tunelu, čistá délka tunelu činila 3286 metrů. Průměrný sklon byl 411,4 ‰, maximální sklon 500 ‰. Pohon systému – 2 elektromotory, každý o výkonu 800 kW – byl umístěn v horní stanici, zatímco napínací systém kabelů o hmotnosti 13 tun byl umístěn ve spodní stanici. Stavbu zajišťovaly společnosti Waagner-Biro, Elin, Swoboda a Siemens.
Oba vlaky byly trvale spřažené dvouvozové jednotky a nesly názvy „Gletscherdrachen“ a „Kitzsteingams“, které jezdily na neobvyklém rozchodu 946 milimetrů. Každá jednotka byla dlouhá 29 metrů a šířka vozu činila 1,80 metru. Jedna vlaková souprava dokázala přepravit až 180 osob z dolní stanice do Alpincenter (47° 12′ 31″ s. š., 12° 41′ 20″ v. d.) za přibližně 8,5 minuty. Alpincenter se nachází v nadmořské výšce 2 450 m. Maximální rychlost dosahovala 10 m/s (36 km/h). Přepravní kapacita systému tedy byla 1240 cestujících za hodinu. V roce 1994 byly obnoveny a modernizovány vlakové soupravy. Až do vypuknutí požáru bylo přepraveno přibližně 18 milionů osob a zařízení tak bylo považováno za lanovku s největším počtem cestujících v Rakousku.[5]
Lanovka byla jednokolejná s výhybkou Abt uprostřed trati. V oblasti průjezdního bodu se nacházela prostřední stanice „Breitriesenalpe“, kam bylo možno dojet i na lyžích. Pod Salzburger Hütte končila sjezdovka před 650 m dlouhým přístupovým tunelem, jenž byl na jedné straně vybaven umělou sjezdovkou pro lyžaře a umožňoval přístup k nástupišti s lyžemi na nohou. Když byla lanovka po požáru v roce 2000 uzavřena, nemohl být tunel nadále využíván.
Poslední oficiální hlavní kontrola proběhla v červnu 1997, poslední generální oprava v září 2000.
Požár lanovky v roce 2000
[editovat | editovat zdroj]Při požáru ze dne 11. listopadu 2000 zemřelo na následky uhoření či vdechnutí kouře 155 lidí, včetně strojvedoucího a turisty v protijedoucím vlaku a tří lidí v horní stanici. Tunel byl ještě nějakou dobu používán pro přepravu materiálu, ale poté byl trvale uzavřen. Stále jím vede zásobovací a odpadní potrubí z Alpincenter. Poté, co v roce 2014 vypršela koncese na provoz zařízení, byly všechny části dolní stanice a 600 m dlouhý ocelový most definitivně demontovány. Horní stanice je nyní využívána jako sklad.
Gletscherjet 1–4
[editovat | editovat zdroj]Lanovka Gletscherjet 1 byla otevřena 23. prosince 2001 a jednosedačková lanovka Gletscherjet 2 19. října 2002. Obě lanovky nahradily pozemní lanovou dráhu Gletscherbahn Kaprun 2 a jezdí souběžně s úseky 1 a 2 lanovky Gletscherbahn Kaprun 1. Výstavba lanovek Gletscherjet 3 a Gletscherjet 4 začala na jaře 2014 a byla dokončena na podzim 2015.[6]
Kristallbahn
[editovat | editovat zdroj]Kristallbahn, odpojitelná vyhřívaná šestisedačková lanovka s novou trasou, nahrazuje lanovku Krefelderhüttenlift.
Technické parametry
[editovat | editovat zdroj]- Dolní stanice: 2 260 m n. m.
- Horní stanice: 2 671 m n. m.
- Výškový rozdíl: 412 m
- Délka: 1 820 m
- Rychlost jízdy: 5 m/s (18 km/h)
Maiskogelbahn
[editovat | editovat zdroj]Maiskogelbahn je monokabelová gondola pro 10 cestujících, která byla uvedena do provozu 14. prosince 2018.[7][8][9] Horní stanice Maiskogelbahn slouží zároveň jako dolní stanice lanovky 3S-Bahn, jež byla otevřena na konci listopadu 2019. Díky tomu lze cestovat z Kaprunu přímo na ledovec.[10]
Technické parametry
[editovat | editovat zdroj]- Dolní stanice: 768 m n. m.
- Horní stanice: 1 570 m n. m.
- Výškový rozdíl: 802 m
- Délka: 3 813 m
- Rychlost jízdy: 6 m/s (21,6 km/h)
3K Maiskogel-langwied
[editovat | editovat zdroj]3K Maiskogel-Langwied je lanovka typu 3S-Bahn zajišťující spojení mezi Kitzsteinhornem (Langwiedboden) a horní stanicí Maiskogelbahn. Do provozu byla uvedena 30. listopadu 2019.[10][11][12][13]
Technické parametry
[editovat | editovat zdroj]- Dolní stanice: 1 570 m n. m.
- Horní stanice: 1 975 m n. m.
- Výškový rozdíl: 405 m
- Délka: 4 311 m
- Rychlost jízdy: 8 m/s (28,8 km/h)
Další lanovky
[editovat | editovat zdroj]Přestože je Kitzsteinhorn v podstatě celoročním lyžařským areálem, musel být v roce 1986 kvůli klimatickým změnám poprvé na několik týdnů přerušen lyžařský provoz během horkého léta. Od roku 1999 se na Kitzsteinhornu používají také sněžná děla, která zajišťují sněhovou pokrývku zejména v oblasti mezi Alpincenter a dolním okrajem ledovce. V roce 2004 byly poprvé instalovány ochranné sněhové fólie proti tání sněhu.
Struktura společnosti
[editovat | editovat zdroj]Správní rada
[editovat | editovat zdroj]Ředitel Thomas Maierhofer, od 1. srpna 2023[14]
Dozorčí rada
[editovat | editovat zdroj]- Rudolf Zrost, předseda
- Domenik David, místopředseda
Prokurista
[editovat | editovat zdroj]- Günther Brennsteiner
Základní kapitál a akcionáři
[editovat | editovat zdroj]| Podíl | Akcionáři | v milionech eur |
Další údaje o akcionářích |
|---|---|---|---|
| 40,19 % | Gemeinde Kaprun | 1,8086 | |
| 33,34 % | Kapruner Tourismus Holding GmbH | 1,5003 | 100% dceřiná společnost Kapruner Wirtschaftstreuhand GmbH, daňová poradenská firma se sídlem v Kaprunu[16][17] |
| 11,00 % | Tourismusverband Kaprun | 0,4950 | |
| 8,79 % | Kapruner Promotion & Lifte Ges.m.b.H | 0,3956 | Člen dozorčí rady: mimo jiné Karlsböck Norbert Ing.[18] |
| 6,68 % | Private und Mitarbeiter der Gesellschaft | 0,3005 | |
| 100,00 % | Základní kapitál | 4,5000 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gletscherbahn Kaprun na anglické Wikipedii.
- ↑ Seilbahnstütze Gipfelbahn Kitzsteinhorn (Kaprun, 1966). Structurae [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Salzburger Nachrichten vom 10. November 1971.
- ↑ Gletscherbahn Kaprun II. www.bergbahngeschichte.de [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Archiv Salzburger Nachrichten. www.sn.at [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Salzburger Nachrichten vom 13. November 2000.
- ↑ Pressetexte und Presseinformationen : Kitzsteinhorn Kaprun : Gletscherskigebiet Österreich. web.archive.org [online]. 2014-08-26 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Kaprun: Maiskogelbahn in Betrieb. salzburg.orf.at [online]. 2018-12-14 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Maiskogel: das ortsnahe Familienskigebiet in Kaprun. www.kitzsteinhorn.at [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MK Maiskogelbahn: Moderne 10er-Gondelbahn am Maiskogel. www.skiresort.de [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Highlights, Zahlen und Fakten zur K-onnection. www.kitzsteinhorn.at [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ 3K K-onnection: Verbindung von Maiskogel und Kitzsteinhorn. www.skiresort.de [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Pinzgauer Skigebiete fusionieren weiter. salzburg.ORF.at [online]. 2019-10-16 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Neue Verbindung auf Kitzsteinhorn eröffnet. salzburg.ORF.at [online]. 2019-11-30 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Thomas Maierhofer 🏔️ neuer Vorstand der Gletscherbahnen Kaprun AG. www.kitzsteinhorn.at [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Unternehmensprofil Gletscherbahnen Kaprun AG 🏔️ Kitzsteinhorn. www.kitzsteinhorn.at [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NACHRICHTEN, Salzburger. Die Gletscherbahn gehört jetzt Kaprun. Salzburger Nachrichten [online]. 2012-05-31 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ STEUERBERATUNGSGESELLSCHAFT, Kapruner Wirtschaftstreuhand GmbH. Startseite. www.kapruner-wt.com [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Österreichische Wirtschaftsinformationen im Blick. wirtschaft.at [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Peter Obermüller: Kaprun – Dokumentation der Katastrophe am Kitzsteinhorn. Colorama, Salcburk 2004, ISBN 3-901988-32-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gletscherbahn Kaprun na Wikimedia Commons - Zeit-im-Bild-Beitrag, ORF2: Katastrofa v Kaprunu (Österreichische Mediathek)
- Informační platforma pro příbuzné o událostech po katastrofě v tunelu z 11. listopadu 2000 (Memento z 16. července 2012 v Internet Archive)
- Fotografie z památníku katastrofy Gletscherbahn Kaprun 2/Rakousko – říjen 2005
- Domovská stránka lanovky Gletscherbahn Kaprun, kde v sekci „Unternehmen“ naleznete informace o výstavbě lanovek a vleků.
- Video z Gletscherjet 1 | Funitel | Kitzsteinhorn | Kaprun | Salzburg | včetně podrobností o lanovce Doppelmayr
