Glauchau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Glauchau
Markt Glauchau.JPG
Glauchau – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Glauchau
Red pog.svg
Glauchau
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
Status velké okresní město
Primátor Peter Dresler (nezávislý)
Oficiální web www.glauchau.de
Telefonní předvolba 03763
PSČ 08371
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glauchau (česky též Hluchov či Hluchava[1]) je velké okresní město a bývalé okresní město saského okresu Saské Kamenicko. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Zeměpisná poloha[editovat | editovat zdroj]

Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n.m.(Kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.

Rozloha území města[editovat | editovat zdroj]

Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětskou armádou, a jež jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červeném seznamu.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Hraničícími obcemi jsou Callenberg, město Lichtenstein, město Meerane, Remse, Sankt Egidien, město Waldenburg, Deneřice, Mlseň a okresní město Zwickau.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starosta[editovat | editovat zdroj]

24. června 2001 byl ve druhém volebním kole se 61,2 % platných hlasů znovuzvolen úřadující vrchní starosta Karl-Otto Stetter.


Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Kultura, pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Architektonické objekty[editovat | editovat zdroj]

K architektonickým pamětihodnostem patří dvojzámčí (zámek Přední Hluchov a zámek Zadní Hluchov, postaven mezi roky 1460 a 1470) a barokní farní kostel sv. Jiří z let 1726 až 1728, v němž můžeme mimo jiné obdivovat (a slyšet) Silbermannovy varhany.

Bismarckova věž v Hluchově, za časů NDR nazývaná věž Míru, připomíná lipský pomník Bitvy národů. Po pouhých třech měsících stavby byla 46 metrů vysoká věž 4. září 1910 zkolaudována a je nejvyšším dosud existujícím Bismarckovským pomníkem. Věž pojme ve své vodní nádrži 180 krychlových metrů vody. Dnes je pravidelně otevírána jako vyhlídková věž. Při dobré viditelnosti dosahuje výhled až na Jedlovou horu.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha : Olympia, 1982. S. 135.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]