Glauchau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Glauchau
Markt Glauchau.JPG
Glauchau – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 266 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Glauchau
Glauchau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 51,6 km²
Počet obyvatel 22 440 (2019)[1]
Hustota zalidnění 434,7 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátor Peter Dresler (nezávislý)
Oficiální web www.glauchau.de
Telefonní předvolba 03763
PSČ 08371
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bismarckova věž

Glauchau (česky dříve též Hluchov[2] či Hluchava[3]) je velké okresní město a bývalé okresní město saského okresu Saské Kamenicko. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Zeměpisná poloha[editovat | editovat zdroj]

Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n. m. (kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.

Rozloha území města[editovat | editovat zdroj]

Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým[zdroj?] lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětské armády a jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červeném seznamu.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Hraničícími obcemi jsou Callenberg, město Lichtenstein, město Meerane, Remse, Sankt Egidien, město Waldenburg, Deneřice, Mlseň a okresní město Zwickau.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Městská rada má 24 členů, od roku 2014 ji vede CDU s 11 křesly. Starostou v letech 2014–2020 je Peter Dresler (bezpartijní).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Zámek Forderglauchau (přední část)
Zámek Hinterglauchau (Zadní trakt)
  • Dvojí zámek: Přední Forderglauchau a Zadní:Hinterglauchau je rozsáhlý renesanční objekt o dvou traktech se dvěma opačně orientovanými portály; v letech 1528–1534 ho pro pány ze Schönburgu zbudoval stavitel Andreas Günther z Chomutova. Hinterglauchau stojí na základech románského hradu z let 1170–1180, původně byl obehnán vodním příkopem, v zámecké kapli je pozdně gotický oltář a epitaf hraběnky Schönburgové; interiéry zámku zařízené v 19. století a doplněné muzejními sbírkami jsou přístupné; Forderglauchau slouží knihovně.
  • Farní kostel sv. Jiří (Skt. Georgenkirche), původem pozdně gotický halový kostel s patrovými emporami, založený roku 1483, protestanty přestavěný v 16. století a zásadně v letech 1726–1728; gotický oltář sv. Anny Samétřetí, barokní křtitelnice, barokní Silbermannovy varhany z roku 1730.
  • Radnice – na renesančních základech s hranolovou věží, přestavěna po požáru z roku 1813, zčásti rekonstruována do předchozí podoby.
  • Trhové náměstí (Marktplatz) – centrum horní historické části města, moderní kašna s bronzovými sochami trhovkyně, zpívajících dětí a tiskaře
  • Městské opevnění: vnitřní město a předměstí měly původně samostatné opevnění, pobořené za třicetileté války a opravené roku 1664, dochovaly se čtyři brány
  • Luteránský kostel
  • Bismarckova věž – vyhlídková věž o výšce 46 metrů, při dobré viditelnosti s výhledem až na Jedlovou horu. Připomíná lipský pomník Bitvy národů. Stavba trvala 3 měsíce a byla zkolaudována 4. září 1910 jako nejvyšší existující Bismarckovský pomník; jeho vodní nádrž pojme 180 krychlových metrů vody. V době NDR se nazývala „Věž míru“.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Georgius Agricola – přírodovědec, technik a konstruktér
  • Christian Samuel Barth (1735–1809) – hobojista a hudební skladatel
  • Paul Pfotenhauer (1842–1897) – historik Slezska a archivář

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-01]
  2. Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, sestavil Jindřich Metelka, Vídeň 1900, str. 41
  3. TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 135. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Piltz: Sachsen. Kunstführer. Leipzig-Jena-Dresden 1994, s. 74

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]