Přeskočit na obsah

Giorgi Gogšelidze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giorgi Gogšelidze
Osobní informace
Rodné jménoგიორგი გოგშელიძე (gruz.)
Георгий Омарович Гогшелидзе (rus.)
Datum narození7. října 1979 (45 let)
Místo narozeníGori Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátGruzie
Rusko
Sportovní informace
KlubGori (dom. klub)
Kafital Moskva (klub)
CSKA Moskva (vrch. RUS)
Dynamo Tbilisi (vrch. GEO)
TrenéřiGuram Marvelašvili (zač.)
Avtandil Zaalašvili (klub)
Micheil Čubinidze (klub RUS)
Valerij Verchušin (vrch RUS)
Anatolij Margijev (CSKA)
Džambolat Tedejev (repr. RUS)
Nugraz Schireli (vrch. GEO)
Zaza Turmanidze (repr. GEO)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOH2008, 2012
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbro LOH 2008 Peking −96 kg
bronz LOH 2012 Londýn −96 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
zlato MS 2001 Sofie těžká váha
stříbro MS 2006 Kanton těžká váha
bronz MS 2009 Herning těžká váha
bronz MS 2010 Moskva těžká váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
stříbro ME 2001 Budapešť těžká váha
bronz ME 2006 Moskva těžká váha
bronz ME 2007 Sofie těžká váha
zlato ME 2008 Tampere těžká váha
stříbro ME 2010 Baku těžká váha

Giorgi Gogšelidze (* 7. listopadu 1979 Gori) je bývalý gruzínský zápasníkvolnostylař, dvojnásobný olympijský medailista, který mezi lety 1998-2004 reprezentoval Rusko.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Zápasit začal v rodném Gori v 5 letech v tělocvičně Gurama Marvelašviliho.[1] V roce 1995 ho tehdejší gorský trenér Avtandil Zaalašvili doporučil jako talentovaného volnostylaře svému příteli Micheilu Čubinidzemu do Moskvy. Záhy si ho všimnli i funkcionáři moskevského zápasnického svazu v čele s Alexandrem Suchanovem a nabídli mu ruské občanství, které obdržel v roce 1998.[2] V roce 2001 ho pozval do užšího výběru ruské mužské reprezentace Džambolat Tedejev. Startoval ve váze do 96 kg, ve které v roce 2004 prohrál nominaci na olympijské hry v Athénách s Chadžimuratem Gacalovem.

V roce 2005 se vrátil do Gruzie, ale reprezentovat jí mohl teprve od roku 2006 kvůli nesouhlasu ruské strany. V gruzínské reprezentaci vedené Zazou Turmanidzem nahradil veterána Eldara Kurtanydzeho. V roce 2008 se titulem mistra Evropy v Tampere kvalifikoval na olympijské hry v Pekingu. Do Pekingu přijel výborně připravený, osudným se mu však stala podlitina pod pravým okem z přípravy. V semifinále proti reprezentantu Kazachstánu Tajmurazi Tydžytymu se potom co mu soupeř několikrát sáhnul na bolestivé místo neudržel a udeřil ho. Za tento čin dostal trestný bod a prohrál první set. Ve druhé setu vyrovnal na 1:1. Ve třetím setu nezachytil po minutě poraz s útokem na nohu a nakonec prohrál 1:2 na sety. V souboji o třetí místo porazil na lopatky Kubánce Michela Batistu a získal bronzovou olympijskou medaili. V roce 2016 prošly odebrané vzorky z olympijských her v Pekingu novou analýzou. Vzorek jeho přemožitele Tajmuraze Tydžytyho byl pozitivní na látku dehydrochlormethyltestosterone (turinabol – anabolický steroid)[3] a po jeho diskvalifikaci získal dodatečně stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 2011 podstoupil operaci ramene.[4] Na zářiové mistrovství světa v Istabulu se nestihl dobře připravit, kde se bojovalo o první kvóty na olympijské hry v Londýně v roce 2012. Na olympijské hry se kvalifikoval na dubnové evropské olympijské kvalifikace v Sofii. V Londýně prohrál v semifinále s Američanem Jakem Varnerem 1:2 na sety, když rozhodující třetí set prohrál 0:1 na technické body za vytlačení ze žíněnky. V souboji o třetí místo nastoupil proti reprezentantu Uzbekistánu Kurbanu Kurbanovi a zvítězil 2:1 na sety, když v rozhodujícím třetím setu se přítrhem dostal za soupeře a bodový náskok 1:0 udržel do koncem hrací doby. Získal bronzovou olympijskou medaili. Po olympijských hrách doléčoval zraněné pravé koleno a v roce 2013 se rozloučil s reprezentací.

Turnaj Rusko Gruzie
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
-97 -96
Olympijské hry 2. 3.
Mistrovství světa 1. 6. 2. úč. 3. 3. úč.
Mistrovství Evropy 2. 3. 3. 1. 2. úč.
MS juniorů 1.
ME juniorů 1. 1.
  1. Archivovaná kopie. www.opentext.org.ge [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-04. 
  2. Archivovaná kopie. www.sport-express.ru [online]. [cit. 2013-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-06. 
  3. Archivovaná kopie. www.inado.org [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Archivovaná kopie. sportall.ge [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-04. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]