Georg Stahl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Georg Stahl | |
 |
|
| Narození | 21. října 1659 Ansbach |
|---|---|
| Úmrtí | 14. května 1734 (ve věku 74 let) Berlín |
| Alma mater | Universita Jena |
| Zaměstnavatel | Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Ernst Stahl (22. října 1659 (podle jiných zdrojů 21. října 1660) Ansbach - 24. května 1734 Berlín), byl německý lékař a chemik. Stal se jedním ze zakladatelů flogistonové teorie.
Stahl promoval v Jeně r. 1683 na doktora medicíny a stal se praktickým lékařem. V roce 1687 jej výmarský vévoda jmenoval svým dvorním medikem.V letech 1694 až 1715 zastával místo profesora medicíny v Halle. Potom se stal osobním lékařem pruského krále Fridricha Viléma I.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Zymotechnia fundamentalis sive fermentalionis theoria generalis (1697)
- Specimen Becherianum (1702)
- Theoria medica vera (1707)
- Georgii Ernesti Stahlii opusculum chymico-physico-medicum : seu schediasmatum, a pluribus annis variis occasionibus in publicum emissorum nunc quadantenus etiam auctorum et deficientibus passim exemplaribus in unum volumen iam collectorum, fasciculus publicae luci redditus. - Halae Magdeburgicae : Orphanotropheum, 1715.
- Experimenta, observationes, aniniadversiones ... chymicae et physicae (1731)
- Ars sanandi cum expectalione (1730)
