Genciánová violeť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Genciánová violeť
Gentian Violet.png
Obecné
Systematický název (4-{bis[4-(dimethylamino)fenyl]methyliden}cyklohexa-2,5-dien-1-yliden)dimethylamonium-chlorid
Ostatní názvy methylrosanilinium-chlorid
hexamethyl-p-rosanilinium-chlorid
hexamethylpararosanilinchlorid
Sumární vzorec C₂₅N₃H₃₀Cl
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 407,986 u
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Bakterie obarvené genciánovou violetí

Genciánová violeť (krystalová violeť, Methyl Violet 10B) je triarylmethanové barvivo. Používá se pro histologické barvení a v Gramově metodě klasifikace bakterií. Má protibakteriální, protihoubové a protihelmintické vlastnosti a byla dříve významným antiseptikem. Pro použití jako léčivo byla z větší části nahrazena modernějšími látkami, nicméně je stále na seznamu Světové zdravotnické organizace.

Název genciánová violeť se původně používal pro směs methylpararosanilinových barviv (methylvioleť), nicméně nyní se většinou používá pro jedinou sloučeninu. Tento název vznikl podle barvy okvětních lístků hořce (latinsky Gentiana), barvivo se však z této rostliny nevyrábí.

V minulosti publikované studie popisovaly, že při dlouhodobém podávání může dojít u hlodavců ke vzniku nádorů, proto bylo podávání v potravě lidem preventivně zakázáno. Cílené studie u lidí provedeny nebyly, v rámci standardního sledování nebylo takové riziko zachyceno. Genciánová violeť proto není pokládána za látku, která by byla schopna vyvolat nádorové onemocnění. Přesto se občas objeví nepodložené poplašné zprávy tvrdící, že by snad mohla být genciánová violeť karcinogenní nebo jinak toxická; pro taková tvrzení ovšem neexistují důkazy.[1][2][3] .

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crystal violet na anglické Wikipedii.

  1. Littlefield et al., "Chronic Toxicity and Carcinogenicity Studies of Gentian Violet in Mice" Toxicol. Sci. 5: 902-912.
  2. Carcinogenic Potency Database (CPDB)
  3. DORTOVÁ, Eva; DORT, Jiří. Kožní a slizniční kandidóza u novorozence a kojence. Pediatr pro Prax. 2012, roč. 13, čís. 3, s. 153-154. Dostupné online. ISSN 1803-5264.