Galgenen
| Galgenen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°10′57″ s. š., 8°52′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 425 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Schwyz |
| Okres | March |
  Galgenen Galgenen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,27 km² |
| Počet obyvatel | 5 209 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 392,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8854 |
| Označení vozidel | SZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Galgenen je obec ve švýcarském kantonu Schwyz. Žije zde přibližně 5 200[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Galgenen leží v nadmořské výšce 1272 až 430 m n. m. v dolní části údolí Wägital. Řeka Wägitaler Aa zde na konci údolí směrem k Curyšskému jezeru vytvořila malou říční deltu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Galgenen, později Galgennun, je zmiňován v roce 1229 a v roce 1275 jako místo, kde se nachází kostel svatého Martina.[2] Původ názvu se dosud nepodařilo objasnit.
Ve 14. století vlastnil část pozemků v Galgenenu curyšský Fraumünster. V roce 1405 se Galgenen stal součástí kantonu Schwyz.[2]
V letech 1472–1475 byl postaven nový kostel, který byl v roce 1689 výrazně přestavěn. Na stavbu současného kostela dohlížel v letech 1822–1826 architekt Hans Konrad Stadler. V roce 1355 držel kolaturní práva v obci Gottfried von Habsburg-Laufenburg, který je v roce 1358 prodal rakouskému vévodovi. Farní beneficium zůstalo v rukou rodiny Reding až do roku 1809, která také od roku 1707 zajišťovala duchovní správu v Galgenenu.
Výstavba kantonální silnice Siebnen-Lachen kolem roku 1840 vyvolala v Galgenenu zpočátku malou stavební aktivitu. Prvními průmyslovými podniky byly přádelna a mechanická tkalcovna bavlny, postavené na Spreitenbachu v letech 1861–1863. V roce 1861 byla v obci postavena přádelna a mechanická tkalcovna bavlny. Kolem roku 2000 zaměstnávaly malé a střední zemědělské podniky asi desetinu pracovní síly, převažoval obchod a drobný průmysl (do roku 2000 soustružna, továrna na nábytek, továrna na kovové zboží, velká pila).[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 |
| Počet obyvatel | 1343 | 1410 | 2299 | 2539 | 2895 | 3473 | 4042 | 4178 |
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (90,7 %), druhou nejčastější řečí je albánština (3,0 %) a třetí srbochorvatština (1,4 %).
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Díky využití vodní síly se zde již v 19. století usadil malý místní průmysl, který je poměrně rozmanitý. Sídlí zde výrobci nábytku, textilu, kovového zboží, okenních konstrukcí, mechanické dílny a další.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Galgenen je spojen s curyšskou aglomerací prostřednictvím křižovatky na dálnici A3 v Lachenu. Nejbližší železniční stanice je Siebnen-Wangen na trati Curych–Ziegelbrücke. Dopravní obslužnost obce a okolí zajišťují autobusy Postauto.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Galgenen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d MEYERHANS, Andreas. Galgenen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-08-25 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Galgenen na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
