Frigyes Karinthy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Frigyes Karinthy
Karinthy Frigyes c 1930.jpeg
Rodné jméno Karinthy Frigyes Ernő
Narození 25. června 1887
Budapešť
Úmrtí 29. srpna 1938 (ve věku 51 let)
Siófok
Příčina úmrtí nádor mozku
Místo odpočinku Fiumei Street Cemetery
Povolání spisovatel, básník, dramatik, esperantista, novinář a autor sci-fi
Manžel(ka) Etel Judik (1914–1918)
Aranka Böhm (1920–1938)
Děti Gábor Karinthy
Ferenc Karinthy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karinthy Frigyes

Frigyes Karinthy [friděš karinty] (24. června 1887 Budapešť29. srpna 1938 Siófok) byl maďarský spisovatel, novinář, dramatik a překladatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Karinthy začal psát velmi brzy, už v patnácti letech mu v populárním časopise Magyar Képes Világ (Maďarský ilustrovaný svět) vycházel na pokračování román Svatební cesta do středu Země. Po absolvování gymnázia v Budapešti nějaký čas zkoušel studovat na univerzitě různé obory (matematiku, filozofii, lékařství), ale nakonec dal přednost novinářské a spisovatelské dráze. Po zbytek svého života byl úzce spjat s literárním časopisem Nyugat (Západ), v němž publikoval své básně a povídky.

Jestliže před první světovou válkou byl znám především jako humorista, karikující své kolegy spisovatele, mnohá jeho další díla jsou hořkou satirou na válečné hrůzy; Karinthy ve své době patřil k nejpřednějším kritikům války i poválečné společnosti. Jeho povídky často spadají do žánru utopiescience fiction, v tomto směru mají velmi blízko k tvorbě jeho současníka Karla Čapka. Karinthyho povídky vyhrocují běžné situace do absurdity, mnoha jeho díly prosvítá obdiv k úspěchům vědy a víra v racionální uspořádání budoucího světa. Operace mozkového nádoru, kterou podstoupil ve Stockholmu v roce 1936, byla částečně úspěšná, nakonec však této nemoci podlehl.

Frigyes Karinthy mj. přeložil do maďarštiny populární příhody Medvídka Pú. Jako první v jedné ze svých povídek přišel s myšlenkou šesti stupňů odloučení, podle níž jsou prostřednictvím řetězu pouhých několika známých propojeni všichni lidé na Zemi (1929). Jeho syn, Ferenc Karinthy (1921–1992), patřil též k předním maďarským spisovatelům 20. století.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1912 Így írtok ti (Tak píšete vy) – Sbírka literárních parodií na Karinthyho přátele a kolegy.
  • 1912 Görbe tükör (Křivé zrcadlo) – Sbírka humoresek.
  • 1915 Két hajó (Dvě lodě) – Sbírka povídek.
  • 1915 Utazás Faremidóba (Cesta do Faremida) – Sci-fi cestopis, psaný jako pokračování Gulliverových cest Jonathana Swifta. Hlavní hrdina se z krvavého bojiště světové války ocitá v harmonické zemi mechanických tvorů, dorozumívajících se tóny hudby.
  • 1916 Tanár úr, kérem (Prosím, pane profesore) – Humoristická sbírka ze školního prostředí.
  • 1918 Krisztus vagy Barabbás (Kristus nebo Barabáš) – Protiválečná satira.
  • 1918 A bűvös szék (Kouzelná židle) – Divadelní hra.
  • 1921 Capillária (Kapilárie) – Další pokračování Gullivera. Satirický sci-fi román o zemi, kde žijí výhradně ženy.
  • 1937 Utazás a koponyám körül (Cestování kolem mé lebky) – Popis vlastních zážitků kolem nemoci a operace.
  • 1938 Üzenet a palackban (Vzkaz v láhvi) – Posmrtně vydaná sbírka veršů.

Díla česky[editovat | editovat zdroj]

  • Manžel trumbera (DILIA, 1960)
  • Velký klenotník (DILIA, 1958)
  • Capillaria (SNKL, 1960)
  • Kolombovo jablko (DILIA, 1963)
  • Prosím, pane profesore (Československý spisovatel, 1960)
  • Želva aneb kdo je vlastně blázen (DILIA, 1959)
  • Putování kolem mé lebky (Odeon, 1981)
  • Cesta do Faremida (SNKL, 1960)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]