Franz Sebastian de Croix von Clerfayt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Franz Sebastian de Croix von Clerfayt
Narození 14. října 1733
Hrabství Hainaut (Hennegau)
Úmrtí 21. července 1798 (ve věku 64 let)
Vídeň
Povolání důstojník
Ocenění velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie
Čestný občan Frankfurtu nad Mohanem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Sebastian de Croix hrabě von Clerfayt (17331798) byl rakouský polní zbrojmistr.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Hennegavska v rakouském Nizozemí. V roce 1750 vstoupil jako podporučík k pěšímu pluku č. 30. Bojoval v řadě bitev sedmileté války, např. u Štěrbohol, Lehnice či Leuthenu, získal hodnost plukovníka a Vojenský řád Marie Terezie. Kvůli nesouhlasu s osvícenskými reformami císaře Josefa II. na čas odešel z armády. Vrátil se však po vypuknutí války o bavorské dědictví, již v hodnosti generálmajora. Za rakousko-turecké války velel sboru rozmístěnému v Banátu a porazil Turky roku 1789 v bitvě u Toplice. Tím si vysloužil povýšení na podmaršálka, navíc získal komandérský stupeň tereziánského řádu. Velkokříž obdržel o rok později, kdy 26. června 1790 rozhodl svým útokem bitvu u Kalefatu.

Roku 1792 byl pověřen velením sboru v rakouském Nizozemí. Za francouzských revolučních válek obsadil města Longwy a Verdun. Po prohrané bitvě u Jemmapes, které velel Albert Kazimír Sasko-Těšínský, získal Clerfayt velení nad celou armádou v Nizozemí. Nezbývalo mu však nic jiného než ustupovat na východ. Příštího roku velel divizi sloužící pod princem Sasko-Kobursko-Saalfeldským a participoval na porážce Francie u Aldenhoven, Neerwinden a Famars. Rok 1794 zastihl Clerfayta v čele pozorovacího sboru, s nímž se podílel na neúspěchu u Fleurus. Poté se stal opět velitelem celé armády a řídil její ústup z Nizozemí. V roce 1795 velel Dolnorýnské armádě, avšak onemocněl a byl nahrazen arcivévodou Karlem. Poté působil až do své smrti ve Dvorní válečné radě.

Literatura[editovat | editovat zdroj]