Franz Rudorfer
| Franz Rudorfer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. srpna 1897 Vídeň, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. listopadu 1919 (ve věku 22 let) |
| Povolání | vojenský pilot |
| Ocenění | Vojenský záslužný kříž Řád železné koruny |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Franz Rudorfer (29. srpna 1897[pozn. 1][1] – 13. listopadu 1919[2]) byl rakousko-uherský letec, válečný pilot a stíhací eso první světové války. V bojích na italské frontě dosáhl 11 potvrzených a 2 nepotvrzených sestřelů, také se zapojil do polsko-ukrajinských bojů v Haliči.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Vídni 29. srpna 1897 jako syn Franze Rudorfera a Rosálie Riha, která měla české kořeny.[1][2]
První světová válka
[editovat | editovat zdroj]Do armády Franz vstoupil hned po dokončení reálné školy, v březnu 1915. Byl přidělen k 59. pěšímu pluku. Následně absolvoval výcvik jako jednoroční dobrovolník, po jeho ukončení sloužil jako velitel čety a v listopadu 1916 byl povýšen do hodnosti poručíka.[3][2] Na počátku února 1917 byl raněn,[4] po vyléčení, v květnu 1917 požádal o přeložení k letectvu. Jeho prvním působištěm po pozorovatelském výcviku v letecké škole Fliegeroffiziersschule ve Vídeňském Novém městě byla Fliegerkompanie (Flik) 19J na italské frontě. Zde si připsal své první vzdušné vítězství, když se 15. listopadu 1917 podílel na sestřelu italského pozorovacího balónu.[pozn. 2] V této době se také začal učit samostatně létat a stal se pilotem, aniž by prošel formálním výcvikem. Osvědčení pilota obdržel až po válce, v prosinci 1918.
Největších úspěchů dosáhl po převelení k Flik 51J, vyzbrojené v licenci vyráběnými letouny Albatros D.III, kdy mezi dubnem 1918 a říjnem 1918 dosáhl 12 sestřelů na různých místech severoitalské fronty během druhé a třetí fáze bitvy na Piavě. Na podzim 1918 se stal velitelem této jednotky a v listopadu 1918, jen několik dní před uzavřením příměří ve Villa Gusti byl povýšen do hodnosti nadporučík. Za své úspěchy v bojích získal Vojenský záslužný kříž[5] a Řád železné koruny.[6]
Poválečné osudy
[editovat | editovat zdroj]V prosinci 1918 jako dobrovolník vstoupil do řad Ukrajinské haličské armády, vojenské síly Západoukrajinské lidové republiky, kde v 1. letecké setnině pokračoval v kariéře stíhacího pilota a účastnil se bojů polsko-ukrajinské války. V bojích se střetl i s bývalými piloty rakouského letectva, kteří se války účastnili na polské straně. Po úspěšné polské ofenzivě, která v květnu 1919 dobyla Lvov, a rychlém postupu polské armády dále na východ, společně s dalším pilotem Ivanem Žarským dezertovali i se svými letouny a 25. května 1919 přistáli na letišti v Košicích, kde byli zatčeni československými orgány.[7] Po propuštění se vrátil do Vídně.
Zemřel 13. listopadu 1919 za nejasných okolností při havárii letadla poblíž italského Turína.[2][8]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon (1987), dále Die Albatros (Oeffag)-Jagdflugzeuge der k.u.k. Luftfahrtruppen (1984) Petera Schiemera, Jiří Rajlich ve své disertaci a také Jaroslav Tynčenko ve své knize Heroji Ukrajinskoho neba (2010) udávají datum narození Franze Rudorfera 29. srpna. Oproti tomu Martin O'Connor ve své knize Air Aces of the Austro-Hungarian Empire 1914-1918 z roku 1986 uvádí jeho datum narození 29. července. Tento údaj přebírají i další jazykové verze wikipedie. Dochovaný matriční záznam podporuje narození v srpnu - https://data.matricula-online.eu/cs/oesterreich/wien/17-hernals/01-076/?pg=120
- ↑ Podle tehdejší praxe rakousko-uherské armády byl sestřel připsán všem členům posádky letadla, tedy v tomto případě i Franzu Rudorferovi jako pozorovateli
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Franz Rudorfer na anglické Wikipedii a Franz Rudorfer na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Taufbuch - 01-076 | 17., Hernals | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2024-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d RUDORFER, Franz. Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische ,. [s.l.]: ÖBL Print, 2003. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. (německy)
- ↑ Ranglisten der Kaiserlich und Königlichen Heeres. S. 163. digitalnistudovna.army.cz [online]. K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien, 1918 [cit. 2024-09-13]. Roč. 1, s. 163. Dostupné online. ISSN 2220-0576. (německy)
- ↑ Verlustliste ausgegeben am. S. 4. digitalnistudovna.army.cz [online]. Vídeň: k. k. Hof - und Staatsdruckerei, 1914 - 1919, 1917-02-09 [cit. 2024-09-13]. Roč. 1, s. 4. Dostupné online. ISSN 2076-0434. (německy)
- ↑ Feldblatt. S. 3. digitalnistudovna.army.cz [online]. Wien: K.k. Armeeoberkommando, 1918-07-01 [cit. 2024-09-13]. S. 3. Dostupné online. ISSN 2409-6199. (německy)
- ↑ ANNO, Linzer Volksblatt, 1918-09-12, Seite 2. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ RAJLICH, Jiří. Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí. dspace.cuni.cz. 2018-05-10, s. 141. Dostupné online [cit. 2024-09-12].
- ↑ ANNO, Neue Freie Presse, 1919-11-19, Seite 7. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Rudorfer na Wikimedia Commons
- Rakousko-uherská letecká esa první světové války
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Medaile Za statečnost (Rakousko)
- Nositelé Karlova vojenského kříže
- Narození 29. července
- Narození v roce 1897
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 19. listopadu
- Úmrtí v roce 1919