Přeskočit na obsah

František Fiala (1895–1957)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o architektu a urbanistovi narozeném v Praze. O ostravském architektu a staviteli pojednává článek František Fiala (1878–1927).
František Fiala
Narození21. září 1895
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. května 1957 (ve věku 61 let) nebo 19. května 1957 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′6″ v. d.)
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníarchitekt a urbanista
RodičeKarel Fiala
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Fiala (21. září 1895 Praha[1]20. května 1957 Praha) byl český architekt a urbanista.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Dům umění v Ostravě

Byl synem architekta a stavitele Pražského hradu Karla Fialy. Studoval na pražském Českém učení technickém a na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry a 1921–1924 u Josefa Gočára.

Až do své smrti působil jako profesor urbanizmu na Českém vysokém učení technickém v Praze.[2]

S architektem Vladimírem Wallenfelsem se v roce 1923 zúčastnili soutěže na ostravský pavilon (později Dům umění), v níž zvítězili. Přepracovaný projekt byl realizován – ostravský Dům umění, otevřený 1926, je důležitý příklad puristické architektury s ohlasem tvorby Jana Kotěry a holandské architektury té doby. Obojí patrné v uplatnění režného zdiva a v oproštěných formách s decentním uplatněním dekoru.[2]

V Ostravě se podílel na bytové výstavbě.

  • dvoupatrové domy pro 12 rodin v Mariánských Horách v kolonii U Kostela (1940–1941)[3]
  • Jednopatrový úřednický dům a 2 dvoupatrové úřednické domy v úřednické kolonii Ludvík (1938) v Radvanicích[4]

Posléze se věnoval především zdravotnickým stavbám:[2]

  • Ústav pro nemocné tuberkulózou v Kostelci nad Černými lesy (1926)[5]
  • Návrh krematoria v Praze (1927) – vypracoval spolu s Adolfem Benšem (1894–1982)[5]
  • Sanatorium ve Vlašimi (1936)
  • Infekční pavilon nemocnice v Pelhřimově (1936–1938)
  • Kolonie domků státních zaměstnanců v Podkarpatské Rusi (ve Vereckách, Svaljavě, Velké Berezné)[5]
  • O průmyslových stavbách na Ostravsku, zvláště v letech 1926 – 1936,
  • In: Technická práce na Ostravsku 1926 – 1936
  • Moravská Ostrava 1936[6]
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  2. a b c STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 212, 389. 
  3. JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl I.. Ostrava: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7368-953-7. S. 123. 
  4. JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl II.. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-7464-190-9. S. 254. 
  5. a b c KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 168. 
  6. VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta, Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. Ostrava: NPÚ, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 57, 88. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]