Přeskočit na obsah

František Zupka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Zupka
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS
Ve funkci:
1945 – 1948
Pověřenec sociální péče
Ve funkci:
1948 – 1950
PředchůdceJán Púll
NástupceEmília Janečková-Muríňová
Poslanec Nár. shromáždění ČSR a ČSSR a Federál. shromáždění
Ve funkci:
1948 – 1976
Předseda Ústřední rady odborů
Ve funkci:
1950 – 1952
Ve funkci:
1955 – 1965
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (KSS)

Narození30. června 1901
Marchegg
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. června 1976 (ve věku 74 let)
Mariánské Lázně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníŘád Klementa Gottwalda
Řád republiky
Řád Vítězného února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Zupka (30. června 1901 Marchegg2. června 1976 Mariánské Lázně[1][2]) byl slovenský a československý politik, meziválečný i poválečný poslanec nejvyšších zákonodárných sborů za Komunistickou stranu Československa, odborový funkcionář, v 50. a 60. letech předseda Ústřední rady odborů.

Mládí a politické aktivity před rokem 1945

[editovat | editovat zdroj]

Byl synem dělníka. Vyučil se soustružníkem. Byl zakládajícím členem KSČ, založené roku 1921.[2] Už ve 30. letech 20. století patřil mezi přední komunistické funkcionáře na Slovensku.[3]

V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za komunisty. O poslanecké křeslo přišel koncem roku 1938 v souvislosti s rozpuštěním KSČ.[4][5] Profesí byl kovodělníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Seredi nad Váhem.[6]

Politické aktivity po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce se opět zapojil do politických aktivit. IX. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Na XIII. sjezdu KSČ zvolen nebyl. V letech 1945 – 1957 a znovu 1968 – 71 byl členem ÚV KSS a Předsednictva ÚV KSS.[7] Do Předsednictva ÚV KSS byl zvolen již v srpnu 1945 na Žilinské konferenci strany.[8]

Významnou roli hrál v odborovém hnutí. V roce 1946 se stal místopředsedou Ústřední rady odborů. V letech 1945-1949 a znovu 1953-1954 byl předsedou Slovenské odborové rady. V letech 1950-1952 a znovu od roku 1955 pak působil jako předseda celostátní Ústřední rady odborů. V této funkci byl opětovně potvrzen na odborovém sjezdu v roce 1959 a 1963. Roku 1965 jednalo vedení Ústřední rady odborů o ekonomických problémech státu. Schválila tehdy rezignaci Františka Zupky.[9]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946-1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948-1968 zasedal v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky) a v letech 1969-1976 ještě sloužil jako poslanec ve Federálním shromáždění.[4]

V letech 1948-1950 rovněž zastával funkci pověřence sociální péče v 9. Sboru pověřenců a 10. Sboru pověřenců.[10]

Za normalizace se opětovně vrátil do nejvyšších stranických funkcí. Za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa ho zvolil XIV. sjezd KSČ a XV. sjezd KSČ.[7]

V roce 1955 mu byl udělen Řád Klementa Gottwalda, v roce 1971 Řád republiky a roku 1973 Řád Vítězného února.[7]

Zemřel náhle v červnu 1976 po krátké a těžké nemoci.[2]

  1. Barnovský, Michal : Zupka František [online]. databazy.dejiny.sk [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c Zemřel soudruh F. Zupka. Rudé právo. Červen 1976, roč. 56, čís. 132, s. 1. Dostupné online. 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 717. 
  4. a b František Zupka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 
  6. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 
  7. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 286. 
  9. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 467, 512, 522, 528, 533. 
  10. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 625–626. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]