František Xaver Boštík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Xaver Boštík
Narození 27. října 1883
Horní Újezd u Litomyšle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. února 1964 (ve věku 80 let)
Chotěboř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel, fotograf a básník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska Františka Xavera Boštíka v Chotěboři

František Xaver Boštík (27. října 1883 Horní Újezd u Litomyšle12. února 1964 Chotěboř) byl český katolický kněz, katecheta, básník, spisovatel, učitel a fotograf.

Jako spisovatel se zabýval především přírodní lyrikou. Dílo odkazuje především na region Chotěbořska. Bývá tak považován za regionálního spisovatele. Po roce 1948 byl politicky stíhán a vězněn. Byl strýcem malíře Václava Boštíka (1913-2005).

Život[editovat | editovat zdroj]

František Xaver Boštík se narodil 27. října 1883 v Horním Újezdě u Litomyšle. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a poté bohosloveckou fakultu v Hradci Králové. Roku 1907 byl vysvěcen a stal se knězem.

Většinu života strávil v městě Chotěboř, kam se přestěhoval v roce 1917. Od září učil na Chotěbořském gymnáziu římskokatolické náboženství. Dále vyučoval kreslení a v pozdějších letech latinu, němčinu, zeměpis a dějepis.

Sloužil také školní bohoslužby a byl správcem knihovny chudých. Od února 1948 byl F. X. Boštík zbaven služby, poté byl odsouzen a vězněn v Chrudimi a doživotně zbaven souhlasu k výkonu kněžské služby. Později se měl vrátit do Chotěboře.

Jeho výrazným zájmem bylo cestování. Navštívil Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Francii, Švédsko, Norsko, Itálii, Řecko, Jugoslávii, Palestinu a Egypt.

Zemřel v Chotěboři 12. února 1964 ve svých 80 letech. Je pochován na chotěbořském hřbitově. Náhrobek byl zhotoven podle návrhu jeho synovce Václava Boštíka. V Údolí řeky Doubravy byla roku 1995 instalována jeho pamětní deska. Další pamětní deska se nachází na chotěbořské faře.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Krvavé vavříny (1938) – dramatické epické básně věnované rodišti Píseň o skonu selského vůdce. Lukáše Pakosty a jeho druhů.[1]
  • U zpívajících vod (1939) – básně opěvující řeku Doubravu u Chotěboře
  • Dějiny jednoho městečka – nevydaný rukopis o Chotěboři

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠKODOVÁ, MILUŠE. Chotěbořské literární osobnosti, aneb, Od pera k počítači. Chotěboř: [s.n.] 143 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-87330-16-6, ISBN 80-87330-16-1. OCLC 913563998 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 87-88. 
  • ŠKODOVÁ, Miluše a Iva STEHNOVÁ. Chotěbořské literární osobnosti, aneb, Od pera k počítači. Chotěboř: Město Chotěboř, 2015. Chotěbořská edice. ISBN 978-80-87330-16-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]