František Vyčichlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Vyčichlo
Narození 22. dubna 1905
Pardubice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. ledna 1958
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagog, matematik a deskriptivář
Zaměstnavatel České vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Vyčichlo (22. dubna 1905 Pardubice6. ledna 1958 Praha) byl český matematik a pedagog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na pardubické reálce v roce 1923 nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a České vysoké učení technické v Praze. Roku 1928 dostal aprobaci pro výuku matematiky a deskriptivní geometrie pro střední školy. V roce 1929 obdržel titul doktora přírodních věd za vědeckou práci Kleinův souřadný systém v přímkové geometrii a jeho souvislost s Kummerovou plochou. V letech 1926–1930 pracoval jako asistent profesora Kloboučka na ČVUT, roku 1928 převzal přednášky po zemřelém učiteli Machytkovi. Suplování za nepřítomné učitele se věnoval i na přírodovědecké fakultě, v letech 1929–1930 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Göttingenu.[1]

V letech 1930–1942 vyučoval na reálce v Karlíně. Ve školním roce 1937–1938 pobýval na studijním pobytu ve Florencii, kde se zabýval geometrií, diferenciálními a integrálními rovnicemi a přednášel o konformní geometrii. V roce 1939 habilitoval na Univerzitě Karlově z matematiky a geometrie. Od roku 1942 vyučoval deskriptivní geometrii na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze.[2]

V roce 1946 byl jmenován řádným profesorem matematiky s účinností od roku 1945 na Vysoké škole inženýrského stavitelství v Praze, kde od 1. října 1945 přednášel. Rovněž se stal přednostou I. ústavu matematiky. V roce 1950 sjednotil 10 ústavů matematiky a 2 ústavy deskriptivní geometrie do katedry matematiky. Působil jako vedoucí katedry matematiky[3] a zároveň rektor. Přednášel rovněž na dalších vysokých školách (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze, Přírodovědecká fakulta UK). Zabýval se tvorbou učebnic, učebních plánů a osnov. Podílel se na reorganizaci Československé akademie věd a spolu s profesorem Ivo Babuškou na ustavení Matematického ústavu ČSAV. V roce 1956 mu byla udělena hodnost doktora fyzikálně-matematických věd. Zemřel 6. ledna 1958.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Deskriptivní geometrie pro samouky, s Josefem Kounovským, 1. vydání 1949
  • Matematická teorie pružnosti, s Ivo Babuškou a Karlem Rektorysem, 1. vydání 1955

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kučera, Petr ; Šolcová, Alena: Profesor František Vyčichlo podle archivních pramenů a ve vzpomínkách kolegů a žáků. (Czech) [Professor František Vyčichlo according to archive sources and in the memories of his students]. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, vol. 50 (2005), issue 4, pp. 332-340. Dostupné z http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141287/PokrokyMFA_50-2005-4_9.pdf
  2. FOLTA, Jaroslav. František Vyčichlo [online]. Masarykova univerzita [cit. 2014-12-26]. Dostupné online. 
  3. Prof. Dr. František Vyčichlo [online]. ČVUT, 2014-01-01 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]