František Penc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Penc

Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1964 – 1968

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971

Čs. ministr hornictví
Ve funkci:
10. listopadu 1965 – 31. prosince 1968
Předchůdce Josef Krejčí
Nástupce rezort zrušen
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 7. února 1921
Duchcov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 16. dubna 1972
Varšava
PolskoPolsko Polsko
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Penc (7. února 1921 Duchcov - 16. dubna 1972 Varšava[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, ministr hornictví vlád Československa a diplomat.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval vyšší průmyslovou školu. Na konci války byl totálně nasazen v Rakousku. V roce 1945 vstoupil do KSČ a stal se pokladním na dole Fučík v Mostě. V roce 1947 byl revizorem Severočeských dolů a roku 1954 se stal generálním ředitelem národního podniku Severočeské uhelné doly, jímž zůstal následujících deset let.[2]

V letech 1956-1962 působil jako ředitel podniku Severočeské hnědouhelné doly. Zastával i vládní a stranické posty. V letech 1965-1968 byl ministrem hornictví ve vládě Jozefa Lenárta a první vládě Oldřicha Černíka.[3] K roku 1968 se zmiňuje coby ministr hornictví z obvodu Most-jih.[4] Ministerstvo hornictví bylo utvořeno 10. listopadu 1965 (tedy dnem nástupu Pence) přejmenováním dosavadního minissterstva hutního průmyslu a rudných dolů.[5] XI. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho zvolil členem ÚV KSČ. V období duben 1963 - listopad 1965 a znovu v období listopad 1968 - prosinec 1970 byl i členem sekretariátu a tajemníkem ÚV KSČ. V roce 1963 byl vedoucím oddělení na ÚV KSČ.[3]

Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Severočeský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[6][7]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Most-jih), kde setrval do konce volebního období parlamentu, tedy do voleb roku 1971.[8]

Od roku 1970 působil jako velvyslanec ČSSR v Polsku, kde však již v roce 1972 nečekaně zemřel.[2] V roce 1957 mu byl udělen Řád práce.[3][9] Kromě toho mu byl udělen Řád Vítězného února, Řád rudé hvězdy a další vyznamenání.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. František Penc [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 531
  3. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net, [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 613. (česky)  
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (česky) 
  7. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org, [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (česky) 
  9. Historie diplomatického zastoupení v Polsku [online]. mzv.cz, [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (česky) 
  10. Za soudruhem Františkem Pencem. Rudé právo. duben 1972, roč. 52., čís. 92, s. 2. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]