Přeskočit na obsah

František Janda-Suk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. František Janda-Suk
Osobní informace
Celé jménoFrantišek Janda
PseudonymSuk
Datum narození25. března 1878
Místo narozeníPostřižín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí23. července 1955 (ve věku 77 let)
Místo úmrtíPraha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Sportovní informace
Sportatletika
Disciplínahod diskem, vrh koulí
Účast na LOH3 (1900, 1912, 1924)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro 1900 Paříž hod diskem

František Janda-Suk, občanským jménem František Janda, (25. března 1878 Postřižín[1]23. července 1955 Praha[2]) byl český atlet a vůbec první Čech, který se umístil na stupních vítězů na olympijských hrách. Věnoval se sprintu, hodu diskem, hodu kladivem i vrhu koulí. Největších úspěchů dosáhl v hodu disku, v němž se stal světovým rekordmanem, mistrem Čech i Československa a stříbrným olympijským medailistou. Jako první člověk na světě v moderních dějinách při hodu diskem použil otočku, a tím výrazně poznamenal vývoj techniky této sportovní disciplíny.[3] Techniku otočky vyvinul na základě studia antické Myrónovy sochy Diskobola, když dospěl k názoru, že i antičtí diskaři dělali před hodem určité pohyby a neházeli z místa, jak bylo na konci 19. století běžné.[4]

Narodil se 25. března 1878 v Postřižíně u Kralup nad Vltavou jako František Josef Janda (Suk byl pozdější pseudonym) v rodině rolníka Františka Jandy a jeho manželky Marie, rozené Javůrkové.[1] V Praze žil od roku 1886. Vystudoval zde reálné gymnázium v Křemencově ulici na Novém Městě, kde odmaturoval roku 1896.[5]

Od podzimu 1896 studoval v Praze práva na právnické fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.[6] Po jejich dokončení v roce 1908[7] začal pracovat na pražském policejním ředitelství. Pracovní vytížení i zdravotní komplikace vedly k tomu, že přerušil sportovní kariéru. Ještě během studia roku 1905 se ke sportu vrátil, ovšem začal používat pseudonymu Suk,[8] neboť ve státní službě by byl sport vnímán jako nedůstojný.

Zemřel na plicní embolii.[zdroj⁠?!]

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Sportovat začal ještě jako gymnazista. Od podzimu 1895 byl členem klubu AC Praha, zpočátku se přes zimu věnoval vzpírání a řecko-římskému zápasu. Na jaře 1896 však začal trénovat vrh koulí a běžecké sprinty, později ho nejvíce zaujal hod diskem. Během jara 1897 mu přítel Otakar Krajíček přivezl první závodní disk z Paříže,[5][9] patrně první takové sportovní náčiní v českých zemích.[5] Po několikadenním tréninku s ním se Janda zúčastnil prvního mezinárodního diskařského závodu v českých zemích (28. června 1897), kde hodil 26,25 m.[10] Na základě studia antické Myrónovy sochy Diskobola však krátce poté vyvinul techniku otočky,[5] která vedla k prudkému zlepšení jeho výkonů, takže již v březnu 1898 hodil nový evropský rekord (34,53 metru).[10] Kontinentální rekord pak překonal ještě dvakrát.

V roce 1900 se zúčastnil 2. olympijských her v Paříži, kde získal stříbrnou medaili v hodu diskem výkonem 35,14 metru ve finále, když předtím v kvalifikaci poslal disk do vzdálenosti 35,04 metru. Jako jediný v soutěži užil techniku otočky. Vzbudil zájem mnoha kolegů, kteří si otočku ihned začali také zkoušet a byl to počátek jejího rozšíření do světa. Soutěž byla komplikována tím, že se konala v úzkém prostoru lemovaném na každé straně stromořadím a sám Janda byl handicapován žaludečními potížemi. Zisk stříbrné medaile byl však jen symbolický, neboť v té době se medaile ještě neudělovaly a za druhé místo v hodu diskem obdržel Janda pouze stolní kalendář.

V roce 1901 vytvořil nový světový rekord, když disk hodil do vzdálenosti 39,42 metru. Stalo se tak na hřišti v Praze-Bubnech, které leželo zhruba v místech pozdější stanice metra Vltavská. Jeho osobní rekord v hodu diskem byl nakonec 42,36 metru, dosáhl ho patrně roku 1909, i když údaje o tom se rozcházejí.[9]

Startoval také na olympijských hrách ve Stockholmu roku 1912 (15. místo ve vrhu koulí, 17. místo v hodu diskem) a v Paříži roku 1924 (29. místo v hodu diskem).[11] Na hrách v Paříži v roce 1924 mu bylo již 46 let a byl vlajkonošem československé výpravy. Sportovní kariéru pak ukončil ve svých padesáti letech, své zkušenosti poté předával mladým adeptům v pražské Slavii, jejíž byl členem (v průběhu života byl ovšem členem i konkurenční Sparty).

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Odolena Voda
  2. Zemřel František Janda-Suk. Československý sport. 1955-07-26, roč. 3, čís. 89, s. 5. Dostupné online. 
  3. KOSOVÁ, Markéta. Olympijské stříbro i průlomová diskařská otočka zažehly za českou stodolou [online]. Czech Team, 2017-10-04 [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  4. SEHNÁLKOVÁ, Marie. Zapomenutý příběh olympionika. Jak Čech dobyl svět a změnil atletiku?. iSport.cz [online]. [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. 
  5. a b c d BOSÁK, Emanuel. František Janda-Suk : náš první olympionik a světový rekordman. Praha: Státní tělovýchovné nakladatelství, 1956. S. 19–20. Dále jen Bosák. 
  6. Studenti pražských univerzit 1882–1945: Janda František [online]. Cuni.cz [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. 
  7. Matriky doktorů Univerzity Karlovy. Praha: UK, 1908. Dostupné online. Kapitola Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí. 
  8. Sportovní věstník. Národní listy. 1905-10-08, s. 13. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  9. a b Síň slávy české atletiky: František Janda-Suk. Sinslavyceskeatletiky.cz [online]. [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. 
  10. a b Bosák, s. 21.
  11. František Janda-Suk. Olympedia.org [online]. [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BÁRTLOVÁ, Helena, a kol. 100 let českého sportu 1918–2018. 1. vyd. Velké Přílepy: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 43. 
  • BOSÁK, Emanuel. František Janda-Suk : náš první olympionik a světový rekordman. Praha: Státní tělovýchovné nakladatelství, 1956. 84 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]