Přeskočit na obsah

Francesco Vidulich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Francesco Vidulich
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1889
Poslanec Istrijského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1889
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
Coroniniho klub

Narození12. ledna 1819
Mali Lošinj
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. ledna 1889
Poreč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profeseadvokát a politik
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Vidulich, původně Franjo Vidulić,[1] v německých pramenech též Franz Vidulich (12. ledna 1819 Mali Lošinj[1]23. ledna 1889 Poreč[1]), byl rakouský politik italské národnosti z Istrie, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Ač jeho jméno poukazovalo na chorvatský[1] (někdy uváděno též slovinský[2]) původ po otci, hlásil se k italské národnosti a kultuře.[1] Český tisk ho nazýval odrodilým Slovanem.[3]

Vychodil obecnou školu v rodné obci, gymnázium vystudoval v Zadaru a pak práva na vysoké škole ve Vídni a v Padově. Roku 1846 získal titul doktora práv.[1] Působil jako notář v Lošinji.[4]

Během revolučního roku 1848 se pak zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Cres. Uvádí se jako doktor.[5] Patřil ke sněmovní levici.[6]

V roce 1861 byl zvolen na Istrijský zemský sněm za kurii městskou, obvod Mali Lošinj, Cres, Krk. Ve volbách v roce 1867 mandát obhájil. Působil jako náměstek zemského hejtmana. V prosinci 1866 mu byl udělen Řád železné koruny.[4] Zemský sněm ho 22. února 1867[4] zvolil i do Říšské rady. Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval opět roku 1870. 19. září 1870 složil slib. Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán i roku 1871. Uspěl rovněž v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy byl zvolen za kurii měst a obchodních a živnostenských komor, obvod Istrie, Rovinj. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885.[7] Od roku 1873 do roku 1879 a znovu v období let 1879–1885 zastával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny Říšské rady. Poslancem ve Vídni byl až do své smrti. Až do své smrti zasedal rovněž na zemském sněmu.[1]

Byl liberálně orientován.[2] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[9] Za člena Coroniniho klubu se uvádí i po volbách do Říšské rady roku 1885.[10]

Po dlouhou dobu zastával funkci zemského hejtmana Istrie. Byl do ní jmenován mj. v roce 1883.[11] Když roku 1888 navrhli chorvatští poslanci na zemském sněmu podávat návrhy a interpelace jen v chorvatštině, odmítl Vidulich jejich podání přijmout, pokud nebudou doprovázena i italským překladem.[3]

Zemřel v lednu 1889.[2]

  1. a b c d e f g STRČIĆ, Petar: Irendetizam dr. Francesca Vidulicha [online]. hrcak.srce.hr [cit. 2015-04-09]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  2. a b c Zemský hejtman istrijský. Našinec. Leden 1889, čís. 11, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b Chorváté na sněmě istrijském. Světozor. Říjen 1888, roč. 22, čís. 45, s. 720. Dostupné online. 
  4. a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Vidulich (Franz), s. 154. (německy) 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  9. (Linzer) Tages-Post, 12. 12. 1882, č. 283, s. 2.
  10. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  11. Politische Tageschronik. Bohemia. Červenec 1883, roč. 56, čís. 209, s. 1. Dostupné online.