Ferdinand Langenau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand von Langenau
Portrét z roku 1848 (litografie, Josef Kriehuber)
Portrét z roku 1848 (litografie, Josef Kriehuber)
Rakousko-uherský velvyslanec v Rusku
Ve funkci:
1871 – 1880
PředchůdceBohuslav Chotek z Chotkova
NástupceGustav Kálnoky
Rakousko-uhersky vyslanec v Nizozemí
Ve funkci:
1859 – 1871
PředchůdceAnton von Doblhoff-Dier
NástupceHeinrich Karl von Haymerle
Rakouský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1851 – 1859
PředchůdceAlberto Crivelli
NástupceLudvík Paar

Narození8. února 1818
Linec
Úmrtí19. ledna 1881 (ve věku 62 let)
Vídeň
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand svobodný pán von Langenau (8. února 1818, Linec19. ledna 1881, Vídeň) byl rakousko-uherský generál a diplomat. Původně sloužil v armádě, po vážném zranění v revolučním roce 1848 přešel do diplomatických služeb. Byl dlouholetým rakouským vyslancem v Holandsku (1859–1871) a velvyslancem v Rusku (1871–1880).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze slezské šlechtické rodiny s tradicí ve vojenských službách, byl synem rakouského c.k. polního zbrojmistra a diplomata Friedricha Karla Langenau (1782–1840), který byl v roce 1827 povýšen do stavu svobodných pánů. Ferdinand vstoupil v patnácti letech do armády a již o rok později byl díky vysokému postavení svého otce poručíkem. Postupoval v hodnostech a jako kapitán působil ve funkci armádního ubytovatele v Haliči. V roce 1849 byl přidělen k ruské armádě povolané k potlačení revoluce v Uhrách. V jedné z bitev proti uherským povstalcům přišel o levou nohu, načež byl povýšen na generálmajora a poté přešel do diplomatických služeb. Nejprve byl vyslancem v Hannoversku (1850–1851), kde byl zároveň diplomatickým zástupcem pro Oldenbursko a Brunšvicko. Poté byl vyslancem ve Švédsku (1851–1859) a dlouholetým vyslancem v Nizozemí (1859–1871). Nakonec byl jmenován rakousko-uherským vyslancem v Rusku (1871–1880), v roce 1874 bylo ruské diplomatické zastoupení povýšeno na velvyslanectví. I mimo aktivní službu postupoval v armádních hodnostech, stal se c.k. polním podmaršálem (1859) a generálem jezdectva (1870).[1] V roce 1864 byl jmenován c.k. tajným radou. Jeho manželkou byla od roku 1856 Amálie von Haffner (1833–1902), dcera dánského královského komořího Wolfganga Haffnera.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007, s. 100 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Ferdinand von Langenau in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 dostupné online