F. Háj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Felix Háj)
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Wagnerová

Marie Wagnerová se synem Vildou
Rodné jméno Marie Černá
Narození 27. května 1887
Mníšek pod Brdy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. července 1934 (ve věku 47 let)
Mníšek pod Brdy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym F.Háj, Felix Háj
Povolání spisovatelka
Významná díla Školák Kája Mařík
Řídících Márinka
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

F. Háj, nebo též Felix Háj, byl literární pseudonym spisovatelky Marie Wagnerové, roz. Černé (27. května 1887, Mníšek pod Brdy25. července 1934, tamtéž[1]), píšící zejména idylické romány a románové cykly pro mládež, z nichž nejznámější jsou Školák Kája Mařík a Řídících Márinka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako druhá dcera ředitele mníšecké obecné školy Augustina Černého (1853–??) a jeho manželky Filipíny, rozené Horákové (1852–1926). Základní a měšťanskou školu vychodila v Mníšku, vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích. Současně studovala hudbu a zpěv.[2]

Po maturitě se vrátila do Mníšku, kde se v 7. listopadu 1906 provdala za místního učitele Viléma Wagnera a působila jako varhanice a učitelka hudby. Dne 1. srpna 1907 se jí narodil syn Vilém (Vilda). Marie Wagnerová žila se svým manželem na pražském Zlíchově, odkud se v roce 1914 i se synem vrátila do Mníšku. V roce 1920 bylo manželství rozvedeno a v roce 1922 rozloučeno od stolu i lože. Otec Augustin Černý musel po odchodu do penze roku 1924 opustit služební byt. Marie Wagnerová proto přijala místo farní hospodyně na faře v Mníšku a získala tak bydlení pro sebe, otce i pro syna Vildu. Tehdy také začala publikovat své první literární práce. Po smrti faráře Františka Rause (??—1933)[3], který ji v jejím literárním úsilí podporoval a pomáhal jí, se odstěhovala do jiného domu v Mníšku.[4][5]

Vedla místní ženský pěvecký sbor, pořádala besídky a hudební akademie. Přestože byla horlivě věřící katoličkou, byla i dlouholetou funkcionářkou Sokola. V roce 1927 se stala členkou spolku vyhraněněně katolických spisovatelů Družina literární a umělecká.[2]

Zemřela ve 47 letech na rakovinu. Pochována je na hřbitově v Mníšku pod Brdy.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dílo autorky představuje sedmidílný cyklus o Kájovi Maříkovi (později nastaven o další díly), kterým proslavila své rodné městečko (byť je v knize přejmenovala na Lážov) a pětidílný cyklus o řídících Márince.

Přehled děl[editovat | editovat zdroj]

  • Pozdě, 1924
  • K. Dariš, 1926
  • Školák Kája Mařík, 1926–31 (7 dílů). Dostupné jako e-kniha.
  • Lásky světlo a vášně stín, 1927
  • Blanka zahradníkova, 1928
  • Než láska zavolá, 1928
  • Pohádky, 1928
  • Přišel život, 1928
  • Řídících Márinka, 1928–31 (5 dílů)
  • Maryčka, 1929
  • Hanička Šeborová, 1930
  • Kája Mařík v pohádce, 1932
  • Kájovy děti, 1932
  • Kájovy nejmilejší pohádky, 1932
  • Kájovy prázdniny, 1932
  • Kájova dobrodružství od posvícení do jara, 1934
  • Kájovo mládí, 1934
  • Až potom…, 1934
  • Kájovy radosti a trampoty, 1934
  • Příhody Káji Maříka, 1939
  • První a druhá pohádka paní řídící. Vánice, 1944
  • Za písničkou. Staník má spalničky. Nejkrásnější hromnička, 1944

Posmrtná připomínka[editovat | editovat zdroj]

  • Naučná stezka Mníšek pod Brdy připomíná život a dílo Marie Wagnerové na zastávkách „Kája Mařík“ a „Felix Háj - autor Káji Maříka[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spisovatelka knížek o Kájovi zemřela. Národní politika. 27. 7. 1934, s. 2. Dostupné online.  
  2. a b FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.  
  3. Farnost Mníšek pod Brdy: Historie
  4. KLÍMOVÁ, Magdalena. Příběhová próza ze života dětí. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. s. 9-10. Dostupné online.
  5. RADKOVIČOVÁ, Jitka. A stručně na závěr. In KOL., Marie. Kája Mařík, Skutečnost nebo legenda?. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1997. ISBN 80-237-2856-8.
  6. Po stopách Káji Maříka: Kája Mařík (mj. foto hrobu)
  7. Stezky.info: Naučná stezka Mníšek pod Brdy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.  
  • ŠLAPETOVÁ, Marie, KRÁSA, Antonín, RADKOVIČOVÁ, Jitka. Kája Mařík – skutečnost, nebo legenda? Olomouc: Matice cyrilometodějská 1997. 141 s. ISBN 80-238-2856-8.
  • SOCHOVÁ, Michaela: Věčný školák Kája Mařík. Živá historie, 2015, č. 11, s. 63–65.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]