Fawzia Egyptská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fawzia Fuad Egyptská
Její výsost princezna Egyptská a císařovna Íránská
oficiální portrét
oficiální portrét
Doba vlády říjen 1941 - listopad 1948
Manžel Muhammad Rezá Pahlaví
Ismail Širín
Tituly egyptská princezna (1921-41)
íránská císařovna (1941-8)
Narození 5. listopadu 1921
Alexandrie
Úmrtí 2. července 2013 (ve věku 91 let)
Alexandrie
Předchůdce Tadj ol-Molouk
Následník Soraya Esfandiary-Bakhtiary
Potomci Šahnáz Pahlaví
Nadia Širín
Hussein Širín
Rod Dynastie Muhammada Alího
Dynastie Dynastie Pahlaví (po sňatku)
Otec král Fuad I.
Matka Nazli Sabri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fawzia Fuad Egyptská (5. listopadu 19215. listopadu 2013), známá také jako Muluk Fawzia Íránská, byla egyptská princezna, po sňatku s šáhem Muhammadem Rézou Pahlavím se stala íránskou císařovnou.

Princezna Fawzia byla dcerou egyptského krále Fuada I. a pocházela z dynastie Muhammada Alího. Byla známá také jako Fawzia Širín, podle jména jejího druhého manžela, Ismaila Širína, který byl egyptským diplomatem čerkeského původu. Po egyptské revoluci v roce 1952 již její tituly nebyly uznávány egyptským parlamentem. Do své smrti v roce 2013 byla nejstarší členkou dynastie Muhammada Alího žijící v Egyptě. Její synovec Fuad II., který byl prohlášen za krále Egypta a Súdánu, zůstal po revoluci ve Švýcarsku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a výchova[editovat | editovat zdroj]

Princezna Fawzia, celým rodným jménem Její sultánské veličenstvo princezna Fawzia bint Fuad, se narodila v paláci Ras el-Tin v Alexandrii. Byla nejstarší dcerou sultána Fuada Egyptského a Súdánského (později se stal králem) a jeho druhé manželky Nazli Sabri. Princezna měla albánské, turecké, francouzské a čerkeské kořeny. Jeden z jejích prapradědů byl Sulejman Paša, francouzský voják, který sloužil Napoleonovi, ale později konvertoval k Islámu a odešel do egyptské armády.

Kromě sester Faizy, Faiky a Fathiii a bratra Farúka měla ještě dvě nevlastní sestry z otcova předchozího manželství.

Často byla díky své kráse přirovnávána k filmovým hvězdám jako Hedy Lamarr a Vivien Leigh.

Císařovnou v Íránu[editovat | editovat zdroj]

Princezna Fawzia a korunní princ Muhammad při svatebním obřadu v roce 1939

Její svatba s íránským korunním princem Muhammadem Rezou byla plánována již jeho otcem Rezou Šáhem. Podle zpráv CIA z roku 1972 měl být tento sňatek čistě politickým krokem. Byl nejvíce zvláštní tím, že princezna vyznávala jiný směr Islámu než princ.

Princezna Fawzia a šáh Muhammad se zasnoubili v květnu 1938. Nicméně před svatbou se viděli pouze jednou. Svatba se konala v paláci Abdeen v Káhiře v březnu 1939. Když se Muhammad vracel se svou ženou do Íránu, sňatek se opakoval v paláci Marble v Teheránu, který se stal jejich budoucí rezidencí.

Po sňatku se musela princezna přizpůsobit íránským zvykům a dostala zde i občanství. Dva roky na to se princ Muhammad stal íránským šáhem. Krátce po jeho nástupu na trůn byla Fawzia v září 1942 jmenována časopisem Life „asijskou Venuší" s perfektním srdcovitým obličejem a malýma modrýma očima. Založila v Íránu novou asociaci na ochranu těhotných žen a dětí (APPWC).

S šáhem Muhammadem měla pouze jediné dítě, dceru princeznu Šahnáz Pahlaví (* 27. října 1940).

Fawzia a Muhammad s dcerou Šahnáz

Manželství nebylo šťastné. Princezna Fawzia (titul císařovna se v té době v Íránu neužíval) se v květnu 1945 vrátila do Káhiry a poté bylo manželství oficiálně rozvedeno. Za jednu z hlavních příčin rozvodu bylo uvedeno, že princezna trpěla v Íránu malárií a nemohla si zde zvyknout. Také šáhovi nedala syna. Údajně však za rozvodem byla šáhova impotence. V knize od Ashraf Pahlavi, sestry a dvojčete šáha Muhammada, to byla právě princezna, kdo požádal o rozvod.

Rozvod nebyl v Íránu po dlouhá léta uznán za platný, byl jí ale uznán v Egyptě. Írán musel k rozvodu svolit, jelikož Egypt prohlásil rozvod za platný a navíc princezna opustila Írán, což byl vůči šáhovi neodpustitelný prohřešek. V té době se i její bratr, král Farúk, rozváděl se svou první manželkou Faridou.

Jako oficiální důvod k rozvodu bylo uvedeno, že perské klima ohrožovalo císařovnu Fawzii, a proto se musela rozvést a navrátit se do Egypta. Šáh po rozvodu prohlásil, že egyptsko-íránské vztahy nebudou nijak narušeny a nadále budou přátelské. Fawzia se poté vrátila k egyptskému královskému dvoru.

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Fawzia se svým druhým manželem, Ismailem Širínem

V březnu 1949 se v paláci Koubba v Káhiře znovu provdala za plukovníka Ismaila Širína (1919–1994), který byl nejstarším synem Husseina Širína Beye a jeho ženy, princezny Aminy Bihruze Khanum Effendi. Absolvoval universitní studia v Cambridge a stal se ministrem války a námořnictva. Společně bydleli na panství, které princezna vlastnila v Káhiře. Občas bydleli v sídle Smouha v Alexandrii.

Měli dvě děti, dceru a syna:

  • Nadia Širín (19. prosince 1950 – říjen 2009)
  • Hussein Širín (*1955)

Fawzia žila v Egyptě i po revoluci v roce 1952, kdy byl král Farúk II. sesazen z trůnu. O její smrti byla vydána mylná zpráva v roce 2005. Novináři si jí spletli s dcerou krále Farúka, princeznou Fawziou Farúk (1940–2005). Ke konci svého života žila v Alexandrii, kde také 2. července 2013 zemřela ve věku 91 let. Pohřeb se konal hned druhý den v mešitě Sayeda Nafise. Je pohřbena v Káhiře vedle svého druhého manžela.

Íránská královna
Předchůdce:
Tádž ol-Molouk
16. září 194117. listopadu 1948
Fawzia Egyptská
Nástupce:
Soraya Esfandiary-Bakhtiary

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]