Farnakés (Mysliveček)
| Farnakés | |
|---|---|
| Farnace | |
 Josef Mysliveček | |
| Základní informace | |
| Žánr | dramma per musica |
| Skladatel | Josef Mysliveček |
| Libretista | Antonio Maria Lucchini |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | italština |
| Premiéra | 4. listopadu 1767, Neapol, Teatro di San Carlo |
| Česká premiéra | prosinec 1768, Praha, Divadlo v Kotcích |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farnakés (v italském originále Farnace) je italská opera seria ve třech dějství českého skladatele Josefa Myslivečka z 18. století. Byla složena na libreto italského básníka Antonia Marii Lucchiniho; nejslavnější zhudebnění tohoto libreta pochází od Antonia Vivaldiho (Farnakés - Farnace, 1727). Původní Lucchiniho libreto Mysliveček patrně zkrátil a upravil, jak bylo při nových zhudebněních zvykem; tyto změny však nelze přesně identifikovat.[1]
Vznik a historie díla[editovat | editovat zdroj]
Farnakés byl poprvé uveden v neapolském Teatro San Carlo dne 4. listopadu 1767 na jmeniny španělského krále Karla III., dřívějšího vládce Neapolského království, jehož narozeniny a jmeniny byly stále slaveny operními inscenacemi i za vlády jeho syna Ferdinanda. (Původně byla opera objednána k chystanému sňatku krále Ferdinanda IV. s dcerou Marie Terezie Marií Josefou, ta však 15. října zemřela při epidemii neštovic.) Zakázka byla ohlasem triumfu, jehož Mysliveček dosáhl svým Bellerofontem, který byl uveden dříve téhož roku, a i tato opera byla úspěšná i přes méně hvězdné obsazení. Uvedena byla rovněž v Praze v prosinci 1768 po skladatelově triumfálním návratu do rodného města.
Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Osoba | Hlasový obor | Premiéra (4. listopadu 1767) |
|---|---|---|
| Farnakés (Farnace), král pontský | soprán (kastrát) | Carlo Reina |
| Tamiri, jeho manželka | soprán | Antonia Maria Girelli Aguilar |
| Selinda, jeho sestra | soprán | Clemenza Bardetti |
| Atridatés (Atridate) | tenor | Ercole Ciprandi |
| Pompeius (Pompeo) | soprán (kastrát) | Giuseppe Compagnucci |
| Giladés (Gilade) | soprán (kastrát) | Girolamo Speciali |
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
Děj italských oper "vážného stylu" (opera seria) 18. století je téměř vždy položen do dávné nebo legendární minulosti a je postaven kolem historických či pseudohistorických osobností nebo postav antické mytologie. Hlavní postava Lucchiniho Farnaka ma předlohu v životě pontského krále Farnaka II., vládce v Malé Asii v 1. století př. n. l. a syna slavného Mithridata VI., jehož konflikty s Římskou republikou nakonec vedly k jeho smrti. Oproti libretu zhudebněnému Vivaldim je děj poněkud uhlazen a zbaven šokujících momentů: zcela vypuštěna je postava pomstychtivé Tamiřiny matky Berenice, která je vlastně sloučena s postavou římského vojevůdce Aqulia v novou postavu Atridata.
Lucchiniho drama popisuje Farnakovu porážku v bitvě. Aby neviděl celou svou rodinu upadnout do rukou nepřítele, nařídí Farnakés své manželce Tamiri, aby zabila jejich syna i sebe, ta však raději uprchne a i se synem se ukryje. Selindu, Farnakovu sestru, zajme Říman Atridatés a zamiluje se do ní, stejně tak ale kapitán vojska Giladés. Selinda popouzí jednoho proti druhému ve snaze zachránit svého bratra i synovce. Její snahy jsou úspěšné, i díky zásahu vojevůdce Pompeia, a život všech je ušetřen.
Nahrávky[editovat | editovat zdroj]
- árie "Ti parli in seno amore", The Five Countertenors. Decca: 2015. Armonia Atenea, dir. George Petrou, sol. Vince Yi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Farnace (opera) na anglické Wikipedii.
- ↑ Podrobnou dokumentaci k neapolské inscenaci Myslivečkova Farnaka obsahuje: Daniel E. Freeman, Josef Mysliveček, "Il Boemo" (Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEČMAN, Rudolf. Josef Mysliveček. Praha: Editio Supraphon, 1981. S. 115–116, 123, 142, 200, 252.
- Daniel E. Freeman, Josef Mysliveček, "Il Boemo" (Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009) ISBN 0899901484.