Přeskočit na obsah

Existenční kvantifikátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak
Název
v Unicodu
There existsThere does not exist
Kódovánídechexdechex
Unicode8707U+22038708U+2204
UTF-8226 136 131e2 88 83226 136 132e2 88 84
Číselná entita∃∃∄∄
Názvová entita∃

Existenční kvantifikátor () (také malý kvantifikátor) je matematický symbol používaný nejčastěji v predikátové logice. Do běžného jazyka lze jeho význam přeložit jako „existuje“. Duálním kvantifikátorem k němu je obecný kvantifikátor s významem „pro každé“.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Znak ∃ pro existenční kvantifikátor vznikl převrácením písmena E z latinského existo a anglického Existsexistuje.

Ukázka použití

[editovat | editovat zdroj]

Řekněme, že chceme napsat matematickou formuli, která bude pravdivá právě tehdy, pokud nějaké přirozené číslo na druhou je rovno 25. Nejjednodušším přístupem by bylo napsat následující formuli:

0·0 = 25 nebo 1·1 = 25 nebo 2·2 = 25 nebo 3·3 = 25 atd.

Mohlo by se zdát, že toto je korektní formule výrokové logiky, protože jediná použitá spojka je "nebo". Ve výrokové logice bohužel není možno použít nekonečně mnoho spojek v jedné formuli a proto je potřeba zvolit jiný přístup, například rozšířit logiku tak, aby byla schopna vyjádřit následující formuli:

Pro nějaké přirozené číslo n platí n·n = 25.

Tato formule používá existenční kvantifikátor a přesněji vyjadřuje původní tvrzení, jelikož v původní formuli nebyl význam termínu atd. přesně zadefinován. Nebylo například zřejmé, že se má pokračovat pro všechna přirozená čísla. Oproti tomu druhá formule přímo specifikuje, že se jedná o přirozená čísla.

Formule "pro nějaké přirozené číslo n platí n·n = 25" je pravdivá, protože pokud nahradíme n číslem 5, dostaneme 5.5=25, což platí. Nezáleží na tom, zda pro ostatní n tvrzení platí (v tomto případě dokonce neplatí pro žádné číslo různé od 5). Stačí najít jedno jediné číslo.

Pokud změníme formuli na "Pro nějaké sudé číslo n platí n·n = 25", dostaneme nepravdivé tvrzení (nelze nalézt sudé číslo, kterým bychom n nahradili, a podmínka byla splněna). Na těchto dvou příkladech je vidět, že volba čísel, která můžeme použít, je důležitá a může změnit pravdivost tvrzení).

Formální zápis výše uvedených formulí je následující. Mějme predikát vyjadřující a predikát vyjadřující "a je sudé". Potom se formule "pro nějaké přirozené číslo n platí n·n = 25" dá vyjádřit jako

a formule „pro nějaké sudé číslo n platí n·n = 25“ jako

Vztah k obecnému kvantifikátoru

[editovat | editovat zdroj]

Fakt, že existuje a splňující tvrzení lze alternativně vyjádřit tak, že není pravda, že každé a nesplňuje . Platí tedy

Kvantifikátor jednoznačné existence

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kvantifikátor jednoznačné existence.

V matematických zápisech je někdy potřeba vyjádřit, že počet prvků, které danou formuli splňují, je přesně jedna, například "Existuje právě jedno přirozené číslo n, které splňuje n.n=25" je pravdivá formule, ale formule "Existuje právě jedno sudé číslo n, které splňuje n.n=25" a "Existuje právě jedno sudé číslo" pravdivé nejsou. Ve formálních zápisech se potom místo používá .

Ve skutečnosti se ale dá vyjádřit pomocí samotného . Formule totiž platí právě když platí kde formule vznikne z záměnou volných výskytů proměnné n za k.

Pro všechny formule platí, že jestliže , pak i , naopak to ale platit nemusí.

Kvantifikátor "existuje nekonečně mnoho"

[editovat | editovat zdroj]

Někdy je třeba vyjádřit, že existuje nekonečně mnoho prvků splňujících danou formuli. Například tvrzení "Existuje přirozené číslo n, které splňuje n < 17" je pravdivé tvrzení, zatímco "Existuje nekonečně mnoho přirozených čísel n takových, že n < 17" je nepravdivé.

Oproti tomu "Existuje nekonečně mnoho přirozených čísel n dělitelných pěti" je opět pravdivé tvrzení. V matematice se tento případ zapíše pomocí kvantifikátoru , tedy pokud P(a) je predikát „a>8“, vyjadřuje tvrzení „Existuje nekonečně mnoho přirozených čísel n takových, že n > 8“.

Pro všechny formule platí, že jestliže , pak i , naopak to ale platit nemusí. Na druhou stranu pro žádnou formuli nemůže zároveň platit a .

Kvantifikátor nelze obecně v predikátové logice vyjádřit, pokud ale jsou ale prvky, přes které kvantifikujeme, lineárně uspořádány, lze formuli zapsat jako .

Související články

[editovat | editovat zdroj]